Je otázka, jak by Kafka nahlížel dnešní svět, ale i jak dnešní svět nahlíží Kafku. Vtírá se dojem, že jeho rodné Česko ho za svého až tak moc nebere. Alespoň ve srovnání s jeho jazykovou, německou, vlastí.
Kafka v 60. letech posloužil za symbol liberalizace. Ovlivnil slavné filmy. Když Ludvík Vaculík na sjezdu spisovatelů řekl, že za dvacet let nebyl vyřešen žádný lidský problém, jako by zaznělo kafkovské pojetí odcizení. Jenže normalizace Kafku vytěsnila coby dekadenta.
Kafkou jsem tak prorostlý, že někdy nevím, co jsem četl a co jsem si vymyslel, říká výtvarník Jaroslav Róna |
A teď? Je skvělé, že vyšlo už celé Kafkovo dílo. Ale nepřináší i dnešní západní svět své odcizení? Je to svět digitální, sterilní, bezemisní, biologicky bezpohlavní, cení si víc skupinových identit než jednotlivce. Kafkovské inspirace sám nabízí. Odpovídá tomu naše znalost i přijetí slavného spisovatele?
