S panem Petrem Zídkem velmi souhlasím. Návrh zákona o třetím odboji pochází z dílny Konfederace politických vězňů (KPV) a je místy až groteskní. Na titul třetího odbojáře má nárok ten, kdo byl odsouzen nejméně na tři roky.
Ta hranice tří let není náhodná. Na tři roky byla odsouzena předsedkyně KPV Naděžda Kavalírová. Z dva roky a něco byla předčasně propuštěna za dobré chování. Já byl u krajského soudu odsouzen na tři roky, Nejvyšší soud to změnil na dva roky a odseděl jsem si dva roky a jeden den. Tak jsem třetí odbojář, nebo ne? A co ti, kteří seděli léta bez obžaloby, bez soudu a po letech, pokud to přežili, byli beze slova vysvětlení propuštěni?
Ve vedení KPV byli podle slov Petra Cibulky od začátku agenti StB. Petr byl z KPV vyštván, přestože to byl právě on, kdo nejvíce poukazoval na zločiny bolševismu. Vyštván byl i Vladimír Hučín, dopustil se kritiky vedení KPV. Mnoho muklů v KPV odešlo. Věz, čtenáři, jak jsem byl vyštván já. A to přesto, že jsem roce 1989 činnost KPV obnovoval. Vedení KPV jednalo s tehdejším ministrem panem Bublanem o zvýšení penzí pro mukly. Vyjednavač za KPV pan M. Šťastný požadoval, aby penze nebyly zvýšeny těm, kteří seděli za Husáka. Vláda se správně rozhodla, penze zvýší všem. Já začal toto jednání pana Šťastného a ostatní vedení KPV kritizovat a byl jsem vyloučen. Začal jsem po minulosti pana Šťastného pátrat a zjistil jsem, že s StB uzavřel závazek o spolupráci. Dále jsem zjistil, že Šťastný se jmenuje Miroslav, ačkoliv KPV a StB ho vedou jako Mirko.
Mnozí představitelé KPV byli ve vězení jako prominenti. Paní předsedkyně Kavalírová pracovala ve vězení v Pardubicích na ošetřovně jako vrchní sestra. Kdopak jí toto závětří opatřil? Já například po šesti měsících na izolačním oddělení vypadal jako musulman z nacistického koncentráku. A co ti, kteří pracovali na tzv. černé smrti, mlýnech uranové rudy? Rok stačil, většina odešla k Pánu Bohu s radioaktivní silikózou.
Návrh zákona o třetím odboji nepovažuji za obyčejnou chybu, ale za záměr, jak rozeštvat mukly.
Ta hranice tří let není náhodná. Na tři roky byla odsouzena předsedkyně KPV Naděžda Kavalírová. Z dva roky a něco byla předčasně propuštěna za dobré chování. Já byl u krajského soudu odsouzen na tři roky, Nejvyšší soud to změnil na dva roky a odseděl jsem si dva roky a jeden den. Tak jsem třetí odbojář, nebo ne? A co ti, kteří seděli léta bez obžaloby, bez soudu a po letech, pokud to přežili, byli beze slova vysvětlení propuštěni?
Ve vedení KPV byli podle slov Petra Cibulky od začátku agenti StB. Petr byl z KPV vyštván, přestože to byl právě on, kdo nejvíce poukazoval na zločiny bolševismu. Vyštván byl i Vladimír Hučín, dopustil se kritiky vedení KPV. Mnoho muklů v KPV odešlo. Věz, čtenáři, jak jsem byl vyštván já. A to přesto, že jsem roce 1989 činnost KPV obnovoval. Vedení KPV jednalo s tehdejším ministrem panem Bublanem o zvýšení penzí pro mukly. Vyjednavač za KPV pan M. Šťastný požadoval, aby penze nebyly zvýšeny těm, kteří seděli za Husáka. Vláda se správně rozhodla, penze zvýší všem. Já začal toto jednání pana Šťastného a ostatní vedení KPV kritizovat a byl jsem vyloučen. Začal jsem po minulosti pana Šťastného pátrat a zjistil jsem, že s StB uzavřel závazek o spolupráci. Dále jsem zjistil, že Šťastný se jmenuje Miroslav, ačkoliv KPV a StB ho vedou jako Mirko.
Mnozí představitelé KPV byli ve vězení jako prominenti. Paní předsedkyně Kavalírová pracovala ve vězení v Pardubicích na ošetřovně jako vrchní sestra. Kdopak jí toto závětří opatřil? Já například po šesti měsících na izolačním oddělení vypadal jako musulman z nacistického koncentráku. A co ti, kteří pracovali na tzv. černé smrti, mlýnech uranové rudy? Rok stačil, většina odešla k Pánu Bohu s radioaktivní silikózou.
Návrh zákona o třetím odboji nepovažuji za obyčejnou chybu, ale za záměr, jak rozeštvat mukly.
