Tak jako po letech teplých a suchých zim přišla konečně studená a sněhově bohatá zima, tak se těžce zkoušená země přestala hádat, odložila malicherné politické třenice a společně se jí nadmíru dobře daří bránit rozmachu epidemie, která nejvíce decimuje ty nejslabší: křehké lidské bytosti, které si po šesti sedmi osmi dekádách často nelehkého života za válek i totality užívají zaslouženého odpočinku. A všichni ti penzionovaní lékaři, kněží i maminky v domácnosti jsou vděčné generaci svých dětí a vnuků, s jakou obětavostí se starají o jejich zdravé stáří.
Babiš: Nemůžeme obejít sněmovnu a znovu vyhlásit nouzový stav. Ocenil komunikaci s hejtmany |
Také zamačkáváte slzu dojetí v oku? Také se chcete střelit do hlavy?
Přiznávám, že jsem se ocitl trochu v koutě. Poslední dva podčárníky nesly nadpisy Vystavte rakve a Na prahu katastrofy, a pokud by měl být poctivý, měl by se dnešní komentář jmenovati Povolejte bednáře či Krok do prázdnoty. Jinak se asi čtvrteční imploze politické scény nazvat nedá.
Politické zhroucení má jednu (jedinou) výhodu: lze je relativně rychle napravit. Jakoukoli nedělní nedohodu, ať již na úrovni vlády, parlamentu, či třeba nadnárodní spolupráce typu EU, lze nahradit již ve středu novou, zásadní shodou. Stačí jen chtít. Sledujeme-li reakce aktérů po kolapsu jednání o vyhlášení nouzového stavu, tak si touto všeobecnou ochotou nemůžeme býti jisti. Ani náhodou.
Oslavné výkřiky nejen některých politiků, ale i klíčových představitelů veřejného mínění spíše naznačují, že v Česku se šíří kromě viru SARS-Cov-2 ještě virus mentální, který povyšuje stranický politický zájem nade všechno, dokonce i nad zdraví a životy lidí. Andrej Babiš, předseda to menšinové vlády, byl vždycky vším jiným než mužem kompromisu – a ve čtvrtek se tento rys projevil nade vše. Nejsmutnějším hrdinou se pro autora pak stal předák ODS Petr Fiala.
Nikoli snad proto, že by se choval hůře než jiní partajní lídři, ale že od tohoto konzervativního (!) profesora politologie (!) a bývalého rektora Masarykovy univerzity (!) očekával poněkud jiný přístup, než že podmíní podporu vládě tím, že nouzový stav schválí i Tomio Okamura, zcela nezodpovědný, xenofobní, populistický extremista s omezenou mentální kapacitou.
Politická imploze nepřišla sama od sebe. Je obrazem křeče, zoufalství a bezradnosti, v níž se od září zmítá celá země. Jak k tomu došlo? Proč jsme to dopustili? Bezradně volám své čtenáře: napište mi a pomozte pochopit (petr.kambersky@lidovky.cz).
