Téměř se mi již nechce věřit vlastním očím. Poté, kdy pan Bystrov rozpačitě argumentoval proti vzniku Ústavu paměti národa (ÚPN) na stránkách tohoto LN(viz 13.2. a 16.2.), pokouší se nyní jinými slovy o totéž. A přitom jsou neustále se opakující námitky proti vzniku ÚPN již tolikrát vyvráceny (např. diskuse na webových stránkách České archivní společnosti). Ale jakoby oponenti měli klapky na očích a nechtěli naslouchat. Nebo je to záměr? Pane Bystrove, kde je, prosím, v návrhu zákona o ÚPN uvedeno, že nebude zkoumat počátky komunizace české společnosti? Navíc v textu je možné se dočíst o šíření myšlenek svobody a obrany demokracie před takovými režimy jako byl ten komunistický. V návrhu zákona o ÚPN jsou odpovědi na Váš text. A vůbec nehovořím o činnosti a výsledcích práce podobně zaměřených institucích v sousedních zemích
Pan Bystrov komentuje činnost instituce, jež ještě, podle mého názoru bohužel, nevznikla. To mi připadá podivné. Přesto se domnívám, že činnost jakékoliv úřadu nestojí jen na jeho zákonném vymezení a statutu. Instituci v mnohém dotvářejí samotní pracovníci a pozitivní tvůrčí přístup k práci. O tom by mohli vyprávět zaměstnanci slovenského ÚPN po tragické smrti a nenahraditelné ztrátě Jána Langoše. (Moc Vám na Slovensku, milí kolegové, držím palce!) Nechme český ÚPN, když dostane šanci vzniknout – pevně věřím, že ji dostane - vyprofilovat se, nechat jít vlastní cestou. A teprve poté kritizujme. Myslím si, že především generace nastupujících mladých vědců z řad historiků, archivářů, politologů a sociologů ad. si je vědoma výzvy, jež před ní stojí. A je schopna se z různých úhlů pohledu komunistickým totalitním režimem včetně jeho represivních nástrojů detailně zabývat a dostat se tak až ke kořenům zla.
Pan Bystrov komentuje činnost instituce, jež ještě, podle mého názoru bohužel, nevznikla. To mi připadá podivné. Přesto se domnívám, že činnost jakékoliv úřadu nestojí jen na jeho zákonném vymezení a statutu. Instituci v mnohém dotvářejí samotní pracovníci a pozitivní tvůrčí přístup k práci. O tom by mohli vyprávět zaměstnanci slovenského ÚPN po tragické smrti a nenahraditelné ztrátě Jána Langoše. (Moc Vám na Slovensku, milí kolegové, držím palce!) Nechme český ÚPN, když dostane šanci vzniknout – pevně věřím, že ji dostane - vyprofilovat se, nechat jít vlastní cestou. A teprve poté kritizujme. Myslím si, že především generace nastupujících mladých vědců z řad historiků, archivářů, politologů a sociologů ad. si je vědoma výzvy, jež před ní stojí. A je schopna se z různých úhlů pohledu komunistickým totalitním režimem včetně jeho represivních nástrojů detailně zabývat a dostat se tak až ke kořenům zla.
