Více zde. Otázkou je, zda žluté vesty najdou svůj politický hlas a jakou bude mít povahu.
Kdo jsou žluté vesty a jaké jsou opravdové kořeny jejich povstání? A co vlastně chtějí? Začalo to, jak známo, okupací kruhových objezdů. V určitou chvíli je podporovalo až 70 procent Francouzů a na Facebooku tři miliony lidí. Počet protestujících se ale nikdy nedostal přes 300 000, což je méně než při běžných francouzských protestech proti sociálním dopadům reforem, které v minulosti organizovaly odbory. Za hnutí mluví na zpravodajských kanálech leckdo, stále však nemá jasného mluvčího. Když před Vánoci předseda vlády Édouard Philippe vyzval k dialogu a otevřel doslova dveře, nikdo nepřišel.
Také není jasné, co přesně hnutí chce. Už několikrát zmutovalo. Nejprve šlo o dodatečnou daň z pohonných hmot. Poté, co ji vláda zrušila, se tématem stala stagnující kupní síla. Poté, co prezident Macron oznámil odložení zvýšení daní pro pracující důchodce a zvýšení minimální mzdy o 8,5 procenta, přeorientovalo se hnutí na požadavky v oblasti přímé demokracie a vládnutí prostřednictvím referend.
Původní příčiny protestů (daň z pohonných hmot) šlo pochopit. S tím ostatním je to složitější. Na rozdíl od USA či Německa ve Francii nestagnují průměrné příjmy domácností. Mezi lety 2007 a 2017 se zvýšily o osm procent. Zdanění horních deseti procent se ve stejné době zvýšilo o pět procent, u spodních deseti procent se naopak o pět procent snížilo.
  |
Částečně jde o sociologické a demografické důvody. Roste počet domácností s jedním rodičem, což snižuje kupní sílu domácností coby spotřebitelských jednotek. Ceny standardů pro střední třídu – jako jsou mobilní telefony, večeře v restauraci či dovolená na pláži – rostou v linii příjmů těch nejbohatších a střední třída už si je nemůže dovolit v takové míře jako dřív. Jde i o geografii: od roku 2000 se docela dobře daří lidem ve větších francouzských městech, ovšem v menších je to o poznání horší. Ceny domů a bytů v metropolích stoupají, avšak v menších městech klesají, a proto se jejich obyvatelé cítí chudší. Vzdělání bývalo klíčem k lepší práci, vyššímu příjmu a větší sociální mobilitě potomků, ale pomalý růst způsobuje, že se tento proces prakticky zastavil.
…
Tolik Pisani-Ferry – a nyní k aktualitám ohledně žlutých vest. Zástupci italské vlády Matteo Salvini z Ligy i Luigi Di Maio z Hnutí pěti hvězd vyjádřili podporu žlutým vestám jako představitelům „francouzského lidu“. Byla tak překročena pomyslná červená linie, jež praví, že představitelé evropských vlád nemají interferovat do záležitostí jiných států. Francouzská oficiální reakce je zatím velmi zdrženlivá (vezmeme-li v úvahu, že žluté vesty žádají odchod prezidenta Emmanuela Macrona), bere se to jako italská snaha zviditelnit se před volbami do Evropského parlamentu. Podpora italské vlády žlutým vestám je jednotná, ale motivy jsou různé. Di Maio sní o tom, že by Hnutí pěti hvězd mělo sesterskou organizaci ve Francii, zatímco Salvini doufá ve vytvoření aliance populistů a nacionalistů před volbami do Evropského parlamentu.
Hnutí pěti hvězd nabízí žlutým vestám logistickou podporu skrze vlastní internetovou platformu Rousseau, která nabízí know-how, jak se lépe organizovat coby „politická síla otevřené demokracie“. Do know-how patří systém online hlasování, organizace občanského referenda, návod, jak vytvářet volební program od základu, i systém výběru peněz pomocí crowdfundingu.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
