Plán Miroslava Kalouska na zrušení ministerstva životního prostředí – respektive jeho sloučení s resorty zemědělství a místního rozvoje – je možná revoluční, ale také nesmyslný. Navíc vypadá jako pokus o nejméně populární předvolební nápad letošní sezóny.
Šéf lidové strany totiž podceňuje mimořádný symbolický význam, který jeho plán bude mít pro veřejné mínění. Zřízení ministerstva životního prostředí bylo vlastně druhou velkou institucionální změnou, kterou polistopadové vlády provedly – hned po vypuštění ústavního článku o vedoucí úloze strany. Asi žádné opatření nemůže u průměrného voliče vyvolat tak silný dojem dramatického obratu v ekologické politice. Slova ‘zrušení ministerstva životního prostředí‘ se v češtině až příliš podobají termínu ‘smog‘.
Navíc ten výběr. Kdyby k fúzi snad zvolil resort zdravotnictví – budiž. Ale ministerstvo, kde se mírně řečeno silnému vlivu těší lobby exdružstevnického průmyslového zemědělství s pesticidy, velkovepříny, dusičnany z umělých hnojiv a rozoranou zelení v krajině? Přitom drtivá většina kompetencí obou úřadů spolu nijak nesouvisí. Ministerstvo životního prostředí se nestará pouze o přírodu a krajinu, nýbrž hlavně o zdraví a kvalitu života. Většina lidí u nás žije ve městech. Proč by na recyklaci odpadků, exhalace výfukových plynů nebo průmyslové znečištění mělo, u všech všudy, dohlížet superministerstvo venkova?
