Ve článku ,,Ostudná kauza vily Tugendhat,, 12.1.07 pan Ing.Zdeněk Lukeš zcela právem odsoudil dobové tance úředníků brněnského zastupitelstva a jeho orgánů, když se nedokázali shodnout na prosté definici vily Tugendhat jako na uměleckém díle svého druhu a jednání protahovali. Svým článkem ze dne 13.1.07 jsem nejenom jeho, ale především dědice nemovitosti podpořil. Co bylo ukradeno, má být vráceno. Bez kliček a bez tanečků, navíc za okolností, když si všichni věc přehazují z ruky do ruky jako odjištěný granát. A než se shodli na způsobu vydání této nemovitosti po způsobu ,,Chytré horákyně,, dojalo mnohé diváky vystoupení obou dědiček, které potvrzovalo dvojí. Předně, že hodlají na náklady své vlastní nemovitost uvést do řádného stavu a, že umožní, aby vila zůstala přístupnou občanské veřejnosti.
Tím obě dědičky potvrdily, že předmětnou nemovitost i ony vnímají jako veřejný kulturní statek a jako nadprofánní hodnotu. A zakrátko po té, co jsme si osušili slzy dojetí, přišla nová, pohříchu překvapivá zpráva. Obě dědičky stačily ve velmi krátké době dosáhnout navrácení uměleckého díla, sochy jež byla původní autentickou součástí interéru a tu obratem ruky prodat v britské aukční síni Sotheby,s za milión. Jejich předešlé tvrzení pracovníkům Moravského muzea o síle intimního a niterného vnitřního vztahu k dílu bylo účelovým tvrzením a pokryteckou přetvářkou, když na počátku byl nejspíš chladný kalkul po zisku. A tak jak říkala Bílá paní Perchta :,, Věř komu věř, ale komu věříš měř,, by česká strana měla trvat na písemné formě Vydávací listiny k nemovitosti, kde se dědičky zaváží k trvalému a odpovědnému vztahu k vrácenému majetku, pod sankcemi, neboť důvody k důvěře a upřímnosti jak je vidět pominuly.
V souvislosti s prodanou soškou sděluji oběma restituentkám jednou ze svých třech artikulí o definici uměleckého díla.: Zachování existence uměleckého díla v jeho celistvosti a hmotné podstatě na místě kam jej usadily přirozené vlastnické vztahy je starou povinností každé civilizované společnosti. To proto, že umělecké dílo může pravdivě a trvale esteticky působit v autentickém společenském a kulturním prostředí. Jen tak může dlouhodobě kultivovat vzdělanostní profil občanské společnosti.
