Nakonec se Čunek – zjevně i pod tlakem koaličních partnerů - rozhodl odstoupit z funkce vicepremiéra a ministra. Na funkci předsedy KDU-ČSL nerezignoval a celostátní konference strany ho v podstatě dostatečnou většinou podržela.
Vznikla podivná situace: Čunek nemůže být vicepremiérem a ministrem koaliční vlády (též proto, že se ho v této funkci KDU-ČSL „obětovala“, jinak by ho k rezignaci sotva kdo přinutil), ale může být předsedou koaliční strany. Topolánek se ho zbavil tak napůl a lidovci ho podrželi taky tak napůl. Řešení ani ryba, ani rak, výsledek pouhého ustupování nejsilnějším tlakům ve chvíli, kdy už se nedá nic jiného dělat.
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.
A druhý případ, velice podobný. Když prosákly informace o vicepremiérových příjmech z roku 1998, prohlásil předseda vlády Topolánek rozhořčeně, že jde o úniky z policejních spisů a že především ty je třeba vyšetřit. Nato v neděli v ČT nejvyšší státní zástupkyně Vesecká přišla s tím, že vyšetřující orgány jsou zatahovány do špinavé politické hry a že věcí by se měla zabývat BIS. To, že jsou vyšetřující orgány zatahovány do politických hrátek, je u nás snad taky jasné každému. Topolánek Veseckou nejdřív předběžně a opatrně podpořil, pak obrátil a uvedl, že není spokojen s její prací, protože se jí nedaří očista systému justice. Odvolat ji však nechce, protože Vesecká je ve složité situaci. V situaci velmi závažné, kdy se měl za nejvyšší státní zástupkyni buď jednoznačně postavit (ne snad v té věci s BIS, ale s politicky motivovanými úniky), nebo ji odvolat, protože za ně nese spoluzodpovědnost, zvolil třetí, nejhorší cestu.
A závěr? Může se pak někdo divit, že podle agentury Median dělí ČSSD od ODS už 7%, že KDU-ČSL balancuje nad pětiprocentní hranicí a že koalice ve veřejné podpoře na opozici zoufale ztrácí?
