Autor přišel s termínem v roce 1993, když se Bill Clinton rozhodl opustit Somálsko poté, co bylo v nezdařeném útoku zabito osmnáct amerických vojáků. Nicméně postheroické postoje tu už byly dříve a nejen v demokraciích. Sovětští generálové byli kdysi schopni bez mrknutí oka ztratit 15 000 vojáků, ještě než se nasnídali, ale Afghánistán opustili poté, co ztratili 15 000 vojáků za dekádu.
Margaret Thatcherová bývala vzhůru celé noci, aby sepsala osobní kondolenční dopisy rodinám všech 255 zabitých britských vojáků v bitvě o Falklandy. Její kritiky to ovšem neuchlácholilo. Argumentovali tím, že Británie vůbec neměla vojenskou sílu použít, i kdyby to znamenalo, že Argentina ostrovy dobude.
O čtyři dekády později je už zcela jasné, že žijeme v postheroickém světě, z čehož měl až dosud prospěch Západ.