"My bychom asi na tom byli lépe, kdyby se v první polovině devadesátých let tak agresivně neprosadila idea, že se naše cesta k světlým zítřkům nemá zdržovat tlacháním o mravním řádu a o pravdě a lásce. .......Profesor Švejnar .....navrhoval už počátkem roku 1990 posečkat s velkými přesuny majetku na chvíli, kdy bude vytvořeno příslušné právní prostředí".
Pokuším se představit si, jak by to vypadalo v praxi. Jiří Paroubek by dál náměstkoval v RaJi, my bychom tam chodili na studený guláš a teplé pivo, velké podniky by nadále plnily plány Státní plánovací komise, řízené svými socialistickými řediteli schválenými KSČ, vytvořené výrobky by naše PZky prolezlé STB prodávaly do zahraničí, právníci a poslanci by se hádali o detailech onoho příslušného právního prostředí - občas mám dojem, že není dokončeno dodnes - a pan expresident by z Hradu na to vše dštil pravdu a lásku. Zajímalo by mne, jak dlouho by trvalo, než by vše bylo rozkradeno mnohem důsledněji, než se stalo během použitého a kritizovaného postupu.
Některé situace nemají dobré a zároveň reálné řešení. Zaplať pánbůh za nejméně špatné.
