Bělorusko. Země, kterou dnes vnímáme jeho politický režim přisluhující Putinovi, známe její roli v rusko-ukrajinské válce. Před 80 lety se ovšem její území stalo dějištěm jedné z největších válečných operací i porážek nacistických pozemních vojsk.
Jen několik dnů poté, co se Spojenci vylodili 6. června 1944 v Normandii v rámci operace Overlord (Nadčlověk), zahájili Sověti 22. června 1944 tzv. operaci Bagration. Údajně na Stalinův popud ji pojmenovali po veliteli carské armády, který byl smrtelně zraněn v bitvě s Napoleonem u Borodina v roce 1812, knížeti Petru I. Bagrationovi.
Operace Bagration nakonec počty nasazených vojáků i mrtvých Overlord výrazně překonala, válku ale nerozhodla – ta už rozhodnutá byla. Nestala se ani jako bitva u Stalingradu „bodem obratu“.
Definitivně však zlomila německý odpor na jednom z klíčových bojišť východní fronty a způsobila Němcům větší ztráty, než jaké utrpěli u Stalingradu, Moskvy či Kursku.
Operace byla součástí série sovětských ofenziv, jež během léta a podzimu roku 1944 vytlačily Němce ze sovětského území, Pobaltí, Polska, Balkánu a celé východní Evropy a na desítky let určily novou geopolitickou realitu těchto zemí.
