Tak jako ve všech volbách, i tentokrát posuzovala a schvalovala kandidaturu jednotlivých zájemců Rada dohlížitelů, vlivný orgán, který je svými funkcemi jakousi kombinací ústavního soudu (mj. automaticky posuzuje soulad zákonů přijatých parlamentem s ústavou islámské republiky) a dozoru nad dodržováním ideologických a bezpečnostních zájmů režimu.
Zjevně ale také tato rada zohledňuje momentální politické tendence. Proto zamítla kandidaturu výřečnému populistovi Mahmúdu Ahmadínežádovi, který již po dvě funkční období prezidentský úřad zastával, logicky už tak byl Radou dohlížitelů nejméně jednou prověřen i schválen.
Diskvalifikován byl i bývalý viceprezident Eshák Džahángírí nebo expředseda parlamentu Alí Lárídžání; celkem bylo vyřazeno 74 zájemců o kandidaturu.
K volbám vypsaným na 28. červen bylo připuštěno jen šest lidí. Nejnadějnějšími kandidáty jsou současný předseda parlamentu a bývalý generál revolučních gard i policie Mohammad Báker Kálíbáf, řazený mezi pragmatické konzervativce, a podobně orientovaný Saíd Džalílí, který v minulosti vyjednával se světem o íránském jaderním programu.