Chvíle pravdy pro Havlovou

Hra Chvíle pravdy je z roku 1980. Přeložil ji Alexander Jerie a v originále se jmenuje Park Your Car in Harvard Yard. Jde o slovní hříčku, která odkazuje k přehnaně precizní anglické výslovnosti v Gloucesteru, do nějž Horovitz zasadil děj.

Hra pojednává o osmdesátiletém profesorovi hudby a angličtiny Jacobovi Brackishovi, který je na smrt nemocný, ale chce zemřít doma. Přijme pětačtyřicetiletou hospodyni Kathleen, která pochází z chudé irské rodiny a nemá vzdělání.

Nechybí jí ale selský rozum a chápe mnohem víc, než by se zdálo. Oba dva jsou rozdílní a je skoro vyloučeno, že by si mohli porozumět. Zvláště poté, co se ukáže pravý důvod toho, proč do jeho domu přišla - je jeho bývalá žačka, kterou nechal propadnout a špatné známky dával i členům její rodiny a znemožnil jim další studia.

Kathleen má pocit, že jeho vinou se jí život nevyvedl. Na světlo vycházejí tajemství a záležitosti, o kterých si profesor myslel, že je dávno vzala voda, Přesto k sobě oba nakonec najdou cestu, i když happyend hra nemá.

Horovitz přiznal, že na střední škole měl příšerné známky a mezi jeho učiteli by nebylo těžké najít předobraz postavy profesora.

„Mě především zajímá motiv, že vzdělání otevírá bránu do světa. Nemyslím si, že publikum by postavám fandilo podle toho, jak je staré. Tady jde spíš o rozdělení na mužský a ženský svět - žena vzdělání nemá a musí uklízet, muž je má a život mu skýtá možnosti. Nicméně i žena tu dostane svou šanci a poučí se.“

Hru si Havlová sama vybrala, a umělecký šéf DNV Martin Stropnický uvedl, že o jejím návratu na jeviště mluvili dlouho. „Velmi jsme o to stáli, začali jsme domlouvat už v roce 2002 v Římě. Nebylo jednoduché najít hru, také jsme nechtěli žádnou královskou roli, ale spíš prostou ženu z lidu. Řešili jsme, zda komorní hra obstojí na velkém jevišti, ale po předpremiérách je jasné, že ano,“ uzavřel Stropnický.