V uplynulých třech týdnech se pražští posluchači mohli potěšit špičkovým provedením smyčcových kvartetů Antonína Dvořáka. Festival Dvořákova Praha nám naservíroval již druhý ročník Dvořák Collection z plánovaných tří, ve kterých špičkové soubory přehrály a ještě přehrají všech čtrnáct dochovaných skladatelových kvartetů.
Letošní ročník zahajovali dramaturgové – Pavel Haas Quartet. Jsou kolektivním garantem celého projektu a mají „na svědomí“ všechny soubory i jejich hosty. Specifikem letošního ročníku byly kvintety, ať již klavírní, smyčcové, či dechové. Zatímco loňský ročník byl čistě kvartetní, letošní přidával k „povinnému“ Dvořákovu kvartetu díla pro větší obsazení. Haasovci si na pódium pozvali ruskou violoncellistku Anastasii Kobekinovou, aby zahráli Schubertův vrcholný Smyčcový kvintet C dur.
Sedláčkovo kvarteto, kterému patřil druhý večer komorní řady, oslovilo klavíristu Matouše Zukala a využilo jeho přítomnosti hned nadvakrát. Vystoupení zahájili klavírním kvintetem Karla Boleslava Jiráka a provedli světovou premiéru klavírního kvintetu Lesní scény Jana Ryanta Dřízala.
Bennewitzovo kvarteto si na sobotu 16. září pozvalo mezzosopranistku Markétu Cukrovou, ta vystoupila v lyrickém díle Ottorina Respighiho nazvaném Il Tramonto (Soumrak). V melodramu Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka od Viktora Ullmanna posílil Bennewitzovo kvarteto herec Daniel Bambas. Skladba vznikla během Ullmannovy internace v terezínském ghettu na text básně Rainera Marii Rilkeho a byla určena pro klavír a recitátora, pro smyčcové kvarteto je upravil Harry-Imre Dijkstra.
Prvním zahraničním hostem Dvořák Collection byl Belcea Quartet, tento mezinárodní soubor není třeba vychvalovat, stačí připomenout, že od roku 2010 je součástí komorní řady vídeňského Konzerthausu. Soubor přivedl francouzského klavíristu Bertranda Chamayoua, aby spolu zahráli Klavírní kvintet f moll Césara Francka. Zemlinského kvarteto oslovilo violistu Vladimíra Bukače a pro své vystoupení si vybrali Smyčcový kvintet d moll Alexandra Zemlinského a Brahmsův Smyčcový kvintet č. 2 G dur.
Závěrečný koncert patřil německému Schumann Quartetu a izraelské klarinetistce Sharon Kamové, která byla kurátorkou komorní řady Dvořákovy Prahy v roce 2018. Schumannovci kromě Dvořáka hráli též Janáčkův první smyčcový kvartet (velice zajímavě) a potom rozveselili publikum Mozartovým Klarinetovým kvintetem A dur, s přízviskem „Stadlerův“.
A milovaný Dvořák? Ten byl přece na každém z koncertů. Haasovci hráli jedenáctý smyčcový kvartet, Sedláčkovo kvarteto druhý, Bennewitzovo kvarteto pátý, Belcea Quartet desátý „Slovanský“, Zemlinského kvarteto devátý a Schumann Quartet osmý. Každý ze souborů přinesl svého Dvořáka a svou specifickou interpretaci.
Posluchači měli možnost slyšet skladby, které znají dobře, i ty, které slyšeli jen jednou či vůbec. Úroveň souborů je natolik vysoká, že nikdo nemohl být zklamán. Ovšem potkáte-li o přestávce koncertu muzikologa, a navíc Dvořákova znalce, rád vám vysvětlí, v čem je ten či onen aspekt interpretace daného souboru sporný, či dokonce chybný. Pak už záleží jen na vás, zda chcete poslouchat hudbu, nebo pěstovat vědu. To první je určitě příjemnější.
