Minule se domácky založený policista Marcus nábožensky probudil a ke zděšení svého fešáckého parťáka Mikea se rozhodl neužívat násilí. Byla to jedna z věcí, které v akční komedii Mizerové navždy (2020), navazující na dílo Michaela Baye z 90. let, celkem fungovaly, proto by bylo divné, kdyby něco podobného nepřišlo i v dalším pokračování.
A také že ano: „Chtěli jsme posunout hranice toho, kolik životní zkušenosti a specifik věku můžete do takovýchto filmů vložit,“ prohlásil herec Will Smith. „Má to spirituální aspekt.“
Jiný jeho citát k novému filmu pak zní: „Pokud bylo záměrem natočit klasický letní pohodový film, pak jsme chtěli natočit skutečně špičkový letní pohodový film.“
Život po životě
Mizerové – ti noví od belgické režisérské dvojice Adil El Arbi a Bilall Fallah ještě víc než ti původní Bayovi – nepatří ke snímkům, jejichž děj by asi většině diváků nějak zvlášť utkvěl. Kouzlo značky stojí na komediální souhře Willa Smitha a Martina Lawrence v hlavních rolích, doplněné nezbytnou porcí akčních scén.
I ten, kdo nečeká víc, však může u prvních výjevů nového filmu snadno propadnout zděšení: dětinské legrácky ohledně Marcusovy nezřízené touhy po sladkostech a uzeninách vyvolávají silný dojem opravdového tvůrčího zoufalství.
Naštěstí to alespoň k něčemu spěje, Marcus napěchovaný cholesterolem záhy zkolabuje. Stane se to na Mikeově svatbě (proč se starý mládenec právě teď vlastně žení, nejspíš nevědí ani tvůrci) a Marcus se ocitne blízko smrti. Chvíli to vypadá, že se z Mizerů stane Randall a Hopkirk, ale tak daleko zatím filmaři nezašli.
Nikdy neříkej navždy. Mizerům se potenciál svých hvězd pohřbít nepodařilo |
Sotva Marcus procitne, opustí v euforii nemocniční lůžko a je z něj takřka nový člověk: dostal signál, že ještě nepřišel jeho čas, a tudíž je přesvědčen o své nezranitelnosti.
Navíc má posílenou intuici a vhled do minulých životů, takže může Mikeovi vykládat, co spolu kdysi prožili. Jako hlavní zdroj humoru to musí vystačit až do konce filmu (a spravedlivě přiznejme, že jedna vzpomínka na minulé soužití je docela vtipná).
Hlavní zápletka snímku se točí okolo oblíbeného motivu korupce v policejním sboru. Obviněn je z ní posmrtně Mikeův a Marcusův šéf kapitán Howard, jde ovšem jen o zastírací manévr skutečných zločinců.
Vnést do případu světlo může mladík jménem Armando (Jacob Scipio), který se zjevil v minulém filmu coby zabiják ve službě drogových kartelů a pomstychtivé matky – a také jako pravděpodobný Mikeův syn.
V novém dobrodružství přichází čas na utužení rodinných pout a na předvedení, že je Armando (vraždy nevraždy) v jádru dobrý člověk. To si ovšem rozhodně nemyslí vdova po kapitánu Howardovi (hraje ji Rhea Seehornová, již proslavil zejména seriál Volejte Saulovi), která hrozí, že jakmile Armanda potká, zastřelí ho. (Samozřejmě ho pak musí potkat.)
Do hry se zapojí také Howardova dcera Callie, které se s vypětím všech sil zúčastněných scenáristů podaří připlést do finální přestřelky.
Dron a aligátoři
Střelba a exploze jsou zastoupeny v očekávané míře, použité zbraně dosáhly upgradu v podobě dronu a atraktivitu dodává vrcholným fázím snímku prostředí opuštěného aligátořího zooparku. (Letní pohodový film by to tedy asi byl, špičkový bychom si představovali přece jen jinak.)
Mizerové: Na život a na smrt
Premiéra 5. června 2024 |
Slibovaný závažnější aspekt celé záležitosti není úplně lehké vystopovat, protože Marcusovo domnělé spirituální prozření je tu opravdu jen pro legraci.
Hlubší tón tak patrně spočívá v tom, že padesátník Mike občas propadá záchvatům paniky, takže například není schopen zmáčknout spoušť, když má padoucha na mušce. Je to ovšem osiřelý motiv sloužící vlastně jen k tomu, aby bylo ve finále čím drásat nervy diváků, pokud budou ochotni zapojit dost dobré vůle.
I nový snímek má stejně jako ten předešlý štěstí, že Smith a Lawrence pořád dokážou sehrát životaschopný komický výstup, pokud se mají alespoň trochu čeho chytit (což ale není případ úplně všech rádoby vtipných scén).
Mimo jiné je v kontextu záplavy všemožných uvědomělých a korektních projektů všech žánrů třeba ocenit nadhled, s nímž se zde hrdinové vyrovnávají s tématem rasismu, respektive přecitlivělosti na něj.
Minulý film Mizerové navždy utržil při devadesátimilionovém rozpočtu přes 420 milionů dolarů a stal se nejúspěšnějším snímkem roku 2020. Bude zajímavé sledovat výsledky nového (ale v mnoha směrech podobného) pokračování v době, kdy poučky ohledně diváckého vkusu ztrácejí platnost a Hollywoodem se začíná šířit panika.
