Dlouhá fronta milicionářů v dlouhách kabátech, kanadách a rádiovkách a vedle nich si vykračuje muž jako z jiného světa, s šedým plnovousem, s aktovkou a v trenýrkách - zkrátka otužilec. Dívka u počmárané maringotky jako by rukama lapala po lampě, která je ale ve skutečnosti úplně někde jinde, a na zdi pod maringotkou i dětmi si ještě můžeme přečíst, že kdosi je vůl. Dva kluci skáčou proti zdi - a je jasné, že to není jen taková obyčejná momentka, ale její symbolický dosah je nedozírný. Obsahově bohaté snímky Dagmar Hochové v sobě mají poezii i vtip, jsou dokumentem doby i nadčasovými příběhy.
Komorní retrospektiva v Leica Gallery nabízí pestrou škálu fotografií - jsou mezi nimi snímky z cirkusového prostředí, výjevy z roku 1968 i portréty umělců. "Vedle momentních fotografií jsme se pokusili sledovat i nepříliš známou a dosud nevystavovanou linii tvorby Dagmar Hochové. Přibližně čtvrtina vystavených snímků dosud nebyla nikde prezentována či publikována," uvádí kurátor výstavy Tomáš Pospěch.
Dagmar Hochová (*1926)Patří mezi nejvýznamnější české představitele humanistické fotožurnalistiky. Z její tvorby jsou nejvíce známy fotografie dětí a starých lidí, portréty významných osobností, reakce na politické události roku 1968, pohřbů Jana Palacha nebo Jaroslava Seiferta i ze sametové revoluce v roce 1989 nebo také fotografie z cest do Ruska, Vietnamu, Francie, Itálie, Švédska a na Slovensko. |
Do tvorby Dagmar Hochové se výrazně promítla skutečnost, že byla žákyní Jaromíra Funkeho a přátelila se s generací, která často rozvíjela podněty surrealismu. "Její dokumentární i portrétní fotografie i postřehy ze zákoutí ulic byly kořeněny těmito východisky i absurdním nádechem tehdejší socialistické společnosti a Prahy padesátých až osmdesátých let," říká kurátor Tomáš Pospěch. "Tato fotografka bezprostřednosti dětského světa, života a vztahů mezi lidmi fotografovala také místa bez lidí, která jsou přesto zaplněna intenzívní lidskou přítomností."
Zátiší, která Hochová nalezla, podle Pospěcha zobrazují nejen poezii města, ale odráží také důležité politické události. "Blízkost s myšlením Jaromíra Funkeho a dalších surrealistů se může projevovat ve sledování dětských 'graffiti' na dlažbě a zdech pražských domů, propadání kouzlu Matějské pouti v době, kdy bývala ještě na dejvickém Vítězném náměstí, i hledání poetiky ve zdánlivě nevýznamných momentech běžného života," dodává kurátor.
Fotogalerie |
Výstava Akrobat na glóbu života obsahuje fotografie z cyklů Globus smrti, Osobnosti, 1968, Dvojice, Matějská pouť, Vietnam, Vltava, Porta Portese, Síla věku a Deset, dvacet, třicet, už jdu!. Veřejnosti je přístupná od 25. listopadu do 8. ledna 2012.