„Nejvíc mne rozesmálo, že do mé poslední role (ve filmu) Svatá mne museli zestařovat. Tím se ráda chlubím,“ přisadila si třiadevadesátiletá herečka, když se utišil dlouhý potlesk, v narážce na svůj dosud poslední film, který měl na jaře premiéru.
„Tak se můžete ptát,“ vyzvala pak překvapeného Michailidise. „To jsme si nedomluvili. Já jsem byl jednou na vás na divadle a vy jste začala a po devadesáti minutách skončila,“ hájil se moderátor, proč nyní nebylo třeba chystat otázky.
„Já můžu spatra, já tohle dovedu,“ přitakala Bohdalová a následně opravdu spustila o filmu, který je jedinou režií slavné filmové scenáristky Ester Krumbachové. „Vůbec nevím, proč si mne obsadila. Ona byla takový originál. Neskutečné. V tom filmu dělala všechno,“ rozpovídala se herečka a vyprávěla publiku, jak si třeba musela před režisérkou lehnout na zem na plátno, ona kolem její postavy obkreslila čáru a podle toho vystřihla šaty.
Ester Krumbachová, která patří k předním tvářím československé nové vlny, byla totiž především scenáristka, scénografka, výtvarnice a kostýmní návrhářka. Výrazná postava české kultury ovlivnila Věru Chytilovou, ale i Otakara Vávru či Karla Kachyňu.
„Nevím, jestli se v mojí postavě viděla,“ pokračovala pak Bohdalová k své tehdejší roli osamělé čtyřicetileté ženy, které se jednoho dne ozve inženýr Bohouš Čert, přítel z mládí v podání Vladimíra Menšíka. „V maskérně dávala hlavu vedle mne, abych jí byla podobná.“
Bohdalová dále zalitovala, že z filmu byly pro přílišnou délku vystřižené některé monology a že se patrně nezachovaly. „Musím vám říct, pánové, že jestli vám někdo viděl až do krku, až do duše, tak to byla Ester Krumbachová. Ta vás takovým způsobem odhalila, že já doteď ty monology hledám. Něco tak vtipného a přesného na mužské jsem dlouho neslyšela!“
Krumbachová si prý z natáčení udělala „prakticky svůj byt“, na plac si nosila i vlastní sklenice. „My jsme se s Menšíkem báli, že jí něco rozsekáme. Nerozsekali. A vznikl z toho film, který ve své době moc úspěchu neměl. Možná se vám taky nebude líbit, to je na vás,“ pokračovala Bohdalová v kinosále Puppu. „Takže jsem zvědavá, jestli vám něco řekne a jestli řekne něco mně.“
„Padesát čtyři let? A to už jsem byla na světě, jo?“ podivila se naoko ještě herečka závěrem nad vročením snímku. „Tak já bych vám popřála, abyste se dobře bavili a aby i po těch letech měl ten film u vás úspěch.“
Snímek s Jiřinou Bohdalovou, Vladimírem Menšíkem a dále třeba Ljubou Hermanovou a Helenou Růžičkovou byl zároveň posledním filmem, ve kterém se před svou emigrací objevil legendární režisér Jan Němec, Krumbachové tehdejší manžel. Vražda ing. Čerta je od letoška v digitálně zrestaurované verzi znovu k vidění v našich kinech.
Film ze sbírky Národního filmového archivu vstoupil znovu do české distribuce 14. února, ještě předtím ho na přelomu ledna a února představili na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu. Digitální restaurování z daru Milady Kučerové a Eduarda Kučery loni realizoval Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ve spolupráci s NFA a Státním fondem kinematografie.
Láska prochází žaludkem?Film splétající dohromady motivy z pohádek, legend a jiných lidových vyprávění si kromě genderových stereotypů pohrává i s diváckým očekáváním. Obsazení dvou dobových hereckých hvězd zřejmě pomohlo prosadit provokativní snímek do výroby. Publikum se ale místo konvenční veselohry dočkalo ornamentálně přebujelého experimentu, který využívá zcizovacích postupů z avantgardního divadla nebo multimediálních představení typu Laterny magiky. Navzdory této výlučnosti se Vražda na podzim 1970 dočkala uvedení do kin, které neprovázely větší komplikace. Tvůrčí činnost multitalentované umělkyně ovšem byla za normalizace postupně utlumována. Film dovádějící ad absurdum rčení „láska prochází žaludkem“ tak završil nejen československou novou vlnu, ale také kratičkou režisérskou kariéru Ester Krumbachové. Zdroj: NFA |
