„I když sedíme na nejvyšším trůně světa, sedíme na něm jen vlastním zadkem.“ Touto větou proslul francouzský filosof Michel de Montaigne v jednom ze svých esejů. Montaigne se odlišoval od většiny intelektuálů své doby, nesnášel aroganci, povýšenost a vlastnost většiny lidí brát sebe i své okolí příliš vážně.
RECENZE: Výstava Vítejte v těžkých časech! Existují vůbec takové? |
Skupinová výstava studentů Institutu tvůrčí fotografie Bez Stanika pracuje s těmito myšlenkami. Název reaguje na polský obrat, který znamená nahoře bez. Jak již pojmenování naznačuje, jde o výstavu, která si klade za cíl kritizovat intelektuální snobismus v umění a zároveň touto kritikou přinést humorný pohled na svět.
Skupinu fotografů - Marcina Kaczora, Jiřího Kociána, Adriana Lacha, Kateřinu Sýsovou, Adama Wiltsche, Karolinu Wojtas a Iva Žídka spojuje tvorba, která balancuje na hranici estetiky. Autoři v určitých momentech operují dokonce s nevkusem.
„Skupinovou výstavou s názvem „Bez stanika“ v komorní galerii Fiducia autoři nejen zkoumají fotografii samotnou, ale i společenská témata, se kterými částečně provokují diváka a baví tím sami sebe. Ve svých fotografiích hledají odvrácenou stranu krásy, definují hranice estetiky a očekávají bezlimitní prostor ve vesmíru fotografie,“ říká o výstavě fotografka a kurátorka Štěpánka Stein.
Bez Stanika |