„Po úspěchu, který během MAČ zaznamenal v roce 2022 Island, se už moc nebojíme, že bychom v některé zemi nebo kultuře nenašli jedenatřicítku kvalitních autorů,“ říká Renata Obadálková z agentury Větrné mlýny, která akci organizuje.
„Tchaj-wan jsme měli v hledáčku několik let, ale čekali jsme na vhodné partnery, abychom se do tak náročného podniku mohli pustit.“ Podařilo se, partneři se našli: „Tou hlavní osobou v Česku se stala Táňa Dluhošová z Orientálního ústavu, která je kurátorkou tchajwanské části MAČ. Svým dílem pomohla také překladatelka Zuzana Li. A podařilo se nám zajistit podporu i přímo na Tchaj-wanu.“
Jak? „Letos v únoru jsme se zúčastnili mezinárodního knižního veletrhu v Tchaj-peji, kam jsme nepřivezli jenom svou prezentaci, ale také několik českých autorů.“
Na Tchaj-wanu se o české literatuře a kultuře ví aktuálně hlavně díky Ditě Táborské a Tomáši Řízkovi. Ta první pracovala dlouhé roky v tamější České ekonomické a kulturní kanceláři, a protože je taky aktivní spisovatelka, tchajwanské reálie se přirozeně propsaly do jejího třetího románu Černé jazyky (2021).
Tchajwancův černý jazyk. Napnelismus mezi pravdou a básní často končí tragicky |
Řízek pak funguje jako vyložený most: českou literaturu vozí tam, tu tchajwanskou zase sem. Díky jeho nakladatelským aktivitám vyšla na Tchaj-wanu například Erbenova Kytice – a v češtině pak „výbor moderní tchajwanské prózy“ Vzpomínky a sny na obratníku Raka.
Jenže to je moderna, současní spisovatelé a spisovatelky, co přijedou na letošní MAČ, tady moc známí nejsou. To je ale smysl celé akce: představit národní literaturu v maximální pestrosti a šíři, ve všem jejím výrazovém i tematickém bohatství.
Jaká tedy současná tchajwanská literatura je? „Tchajwanská literatura hodně řeší svou kulturní a národní identitu,“ navazuje Renata Obadálková.
Měsíc autorského čtení
|
„Klade si řadu otázek: Kdo jsme? Číňani? Příslušníci čínských etnických menšin? Potomci původních austronéských obyvatel? Je naše kultura pevninská, nebo spíš oceánská? Dává nám naše jedinečná historická zkušenost právo, abychom se formovali jako národ?
Jak se vyrovnat s minulostí autoritářského režimu? Máme ho přijmout jako součást své historie, nebo odsoudit jako cizí, čínský prvek? Takové otázky se pak přirozeně proplétají s existenciálními otázkami člověka žijícího ve 21. století v globalizovaném světě. To z nich nakonec dělá otázky univerzální.“
A nějaký konkrétní tip, koho by si návštěvník letošního pětadvacátého ročníku Měsíce autorského čtení neměl nechat ujít? „Pár tipů našich kolegů sinologů, věnujících se tchajwanské literatuře soustavně, s radostí přetlumočím,“ pokračuje Renata Obadálková.
Národní obrození po čínsku. Tchaj-wan bude do roku 2049 náš, slibuje Si Ťin-pching |
„Chcete slyšet hlas původních obyvatel? Přijďte na autorský večer Liglav Awu (4. července) nebo Salizana Takisvilainana (8. července). Chcete se potkat s legendami tchajwanské ženské literatury, jejichž romány už máme v českém překladu? Zajděte na autorská čtení Li Ang (1. července), Ping Lu (26. července) anebo Su Weizhen (24. července). Pokud vás zajímá hloubavá literatura, co spojuje člověka s přírodou, pak vás určitě nezklamou Wu Ming-Yi (17. července) a Liao Hongji (6. července).“
Tchajwanskou autorskou řadu na letošním MAČ doplní řada česko-polsko-ukrajinsko-slovenských spisovatelů; se svým programem vystoupí mimo jiné Alena Machoninová, Elsa Aids, Marek Torčík, Michal Ajvaz, Svatava Antošová, Martin Fahrner, Ivana Dobrakovová, Zofia Bałdyga nebo Andrea Sedláčková.
Po vstupním Brnu poputují vybraní autoři do Ostravy, Košic, Přerova, Bratislavy a Lvova.
