LN První svazek vašeho románu Třetí přání vyšel vloni česky ve světové premiéře, je tomu tak i u nynějšího pokračování?
Ano, opět se jedná o vůbec první publikaci. Nejdřív to bylo proto, že jsem měnil amerického editora, ale teď už jde spíš o to, že se mi zkrátka zamlouvá, že můj román vyjde nejdříve česky.
LN Má to nějaký reálný základ -třeba zvýšenou oblibu vašich knih u českých čtenářů?
To ne, mé knihy se hodně čtou v Asii - v Koreji či Japonsku - tam by brzy román měl rovněž vyjít.
LN Jak se vaši američtí fanoušci tváří na to, že román Třetí přání ještě nemohou číst, zatímco jinde již ano?
Nevím, lidé se mě ale ptají, kdy již Třetí přání vyjde. Jde o to, že nakladatelství Argo přistoupilo na vydávání Třetího přání postupně, zatímco v Americe vyjde román až jako celek - patrně v pěti svazcích v krabici. Je fakt, že po úspěchu zde v České republice se po románu zvýšil ve Spojených státech hlad.
LN Takže se konečně Spojené státy řídí podle nás, a ne my podle nich.
Ano, proč ne? Vztah k české kulturní tradici je ve Spojených státech značný.
LN Četl jsem, že vás, co se románu týče, ovlivnilo či inspirovalo dílo Milana Kundery.
Kundera o románu hodně přemýšlel a hodně o něm napsal. Nejde však o přímou inspiraci, spíše mi je blízký jeho přístup. V Americe je to rozhodně nejslavnější český autor, i když vím, že od té doby, co píše francouzsky, zde není až tak oblíbený.
LN V čem přesně je vám Kundera blízký: v oné uvolněnější románové formě - v tom smyslu, že v jeho románech nechybí esejistické pasáže?
Dá se to tak říci, ale Kundera mě vůbec ovlivnil v tom, že jsem se pokusil s románovou formou udělat cosi netradičního - proto v textu nechybí notové zápisy, kresby, proto je k románu přiloženo CD s hudbou. Protože někdy se mi zdá lepší vyjádření hudební či výtvarné. A je to také proto, že pouhý proud textu podle mě vypadá na knižních stránkách příliš monotónně.
Nejde však o naprosté rozbourání románové struktury, jen o snahu o oživení. V pátém díle románu, který zde vyjde příští rok v květnu a který je notně radikální, potkává autor románu dalšího romanopisce a jejich knihy se prolínají.
LN Opravdu jste Třetí přání psal celých deset let?
Snažil jsem se žít tak, abych o všech těch věcech mohl psát - proto jsem hodně cestoval, navštívil v románu zmiňovaná místa. Třetí přání je tedy také důkazem deseti let mého života.
LN Takže jste nepsal o tom, co jste zažil, ale spíše obráceně: v románu jste si dopředu naplánoval, co zažijete.
Dá se to tak říci. Ovšem všechno si v životě stejně nenaplánujete - to, že budete pobývat v Japonsku ano, to, co tam pak zažijete, už ale ne.
LN Ve Třetím přání se hodně cestuje po světě - neztrácí se v tom pocit domova?
Nejsem Američan, ale světoobčan. Doma můžete být kdekoliv.
LN Chcete říci, že když bydlíte v hotelu, neznamená to, že nejste doma?
Jsem o tom přesvědčen a vidím to jako pozitivum.
LN V knize Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce vyjmenováváte vlastní etické desatero. Myslíte, že by se jím mohly řídit i vaše románové postavy, aniž by to ochudilo příběh?
Asi by to tak úplně nešlo, ale dnešní romány jsou přeplněné sexem, násilím a zlem - nic objevného, stačí z nich přečíst první a poslední kapitolu. Nechtěl jsem se ničemu vyhýbat, zavírat před něčím oči, malovat svět na růžovo, ale chtěl jsem to napsat jinak.
V mém románu leží muž a žena v posteli, ale nejde o sex, nýbrž o cosi hlubšího. Se slovem láska ovšem šetřím, stejně jako s vulgarismy - není problém být přímočarý, ale nepovažuji to automaticky za hodnotu. Líbí se mi však třeba Bukowského poezie.
LN V knize se píše: „Každý je normální, ale jen do okamžiku, než ho poznáte blíž.“ Jde jen o efektní repliku postavy, nebo o výraz vašeho přesvědčení?
To je můj životní pocit.
| Robert Fulghum (1937) |
| Působil jako pastor, barman, kovboj, folkový zpěvák či obchodní agent. V roce 1988 debutoval knihou Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce. Následovaly svazky Už hořela, když jsem si do ní lehal, Ach jo, Možná, možná ne, Od začátku do konce. Naše životní rituály a Opravdová láska. V loňském roce vyšel ve světové premiéře český překlad dvou úvodních dílů románu Třetí přání, nyní byl publikován díl třetí a čtvrtý, závěrečný pátý díl bude vydán v květnu příštího roku. |
Každý se cítí sám, nikoliv však osamělý. Nikdo nemůže vědět, co si druhý myslí, nikomu neříkáme úplně všechno.
LN A proč tedy cestovat, když jsme stejně pořád sami se sebou?
Protože cestování je snaha být někomu blíž.
LN V románu je zmiňován japonský pojem „prchavý svět“. Co pro vás znamená?
Řeknu vám jednu příhodu. Onehdy do mého domku v Seattlu přišel odborník kvůli zemětřesení. Provedl výzkum a pak povídá, že má pro mě dvě zprávy. Ta dobrá je, že pod mým domem je díky působení ledovců nejrůznější podloží, což zemětřesení dobře tlumí. A ta špatná: ledovce se vracejí.
