Do projektu se zapojili například umělci Michal Pěchouček, Eva Koťátková, kreslíř Jaromír 99 nebo finalisté letošní Ceny Jindřicha Chalupeckého Pavel Sterec a Filip Cenek. Výstava zahrnující malby, fotografie, instalace či videa potrvá do 23. ledna.
Pozornost návštěvníků poutá například instalace Spolužáci od Michala Pěchoučka a vězně Jiřího Trombíka, která připomíná indiánské totemy. "Jedná se o cyklus imaginativních portrétů, vzniklých technikou asambláže. Nejde o realistický popis podob, ale spíše o metaforické vzpomínky na osoby, které uvízly někde hluboko v naší historii," prozradil Pěchouček.
Dražit se raději nebude
Velká část z 30 umělců s vězni spolupracovala tak, že si navzájem doplňovali a dotvářeli kresby a malby. "Já jsem byl za tu příležitost moc rád. Něco jsme se naučili a taky jsme si ukrátili tu spoustu volného času," okomentoval projekt Martin Košťál, který byl nedávno z věznice propuštěn a mohl se tak zúčastnit večerního zahájení výstavy.
Věznice: místo pro uměníProjekt byl spuštěn na jaře letošního roku. Během první fáze organizátoři vězňům umožnili formou korespondenční hry získávat postupně informace o konkrétním uměleckém díle a o jeho autorovi. Na jejím konci pak měli možnost spatřit originály některých děl na vlastní oči, přímo ve věznici. |
Většina ze zúčastněných si projekt chválí, vyskytly se ale i komplikace. "Jeden z projektů jsme museli ukončit, protože umělec do vězení poslal mobilní telefon. Sice bez karty, jen na focení, ale i tak z toho byl velký problém," prozradil kurátor a spoluautor iniciativy Ondřej Horák. "Dokonce se nám ozval i exekutor jednoho z odsouzených s tím, že chtěl vědět, jakou má vzniklé dílo cenu a lze-li ho prodat," dodala kolegyně Martina Reková.
Právě kvůli možným právním komplikacím zřejmě společná díla autorů nepůjdou do aukce, jak původně organizátoři plánovali.