Už v následujícím roce po bin Ládinově dopadení měl premiéru film, který sugestivně líčí celou anabázi, jež vyvrcholila úspěšnou operací. Režisérka Kathryn Bigelowová do hlavní role obsadila Jessicu Chastainovou a spolu se scenáristou Markem Boalem pro ni vytvořila fiktivní postavu neohrožené a zarputilé analytičky CIA jménem Maya.
30 minut po půlnoci(Zero Dark Thirty, USA, 2012) K vidění na: ČT2 18. 9. 21.40 Žánr: drama Scénář: Mark Boal Režie: Kathryn Bigelowová Hrají: J. Chastainová, J. Clarke, J. Edgerton, J. Ehleová, M. Strong, Ch. Pratt, K. Chandler a další |
Mladá žena, kterou si agentura vyhlédla už na střední škole, nemá jiný smysl života než dopadnout strůjce děsivých atentátů. Trvá to ovšem ještě celé desetiletí, než se údaje získané od zatčených menších ryb propojí ve smysluplnou informaci, která vede k identifikaci tajemného muže jménem Abu Ahmed, blízkého samotnému Usámovi. A ani potom není zdaleka vyhráno – téměř nezdolnou překážkou jsou pochybnosti Mayiných nadřízených, nakolik jsou informace spolehlivé a zda je riziko operace úměrné naději na úspěch.
Nic pro slabé povahy
Jessica Chastainová svůj protiúkol zvládla výborně a do paměti diváků se doslova zapsala scénami, v nichž opakovaně vztekle čmárá na skleněnou stěnu kanceláře svého šéfa počty dní, odkdy je znám bin Ládinův úkryt, a přesto se pořád nic neděje.
Ještě naléhavější a provokativnější jsou ovšem pasáže v první části filmu, kdy se Maya účastní nevybíravých výslechů, které mají za cíl zlomit odpor zadržených a vypáčit z nich kýžené informace. Zpočátku se diváci mohou domnívat, že brutalita výslechů mladou ženu zdrtí a přiměje ji k odporu či k rezignaci, s překvapením však zjišťují, že se takové hollywoodské klišé nedostaví. A co víc, Mayina spoluúčast na mučení a ponižování vězňů není ani v dalším ději nějak exemplárně potrestána: co je to za film?!
Je to film, který s obdivuhodnou upřímností (byť také stále s nepochybnou uměleckou licencí) líčí mozaiku hrdinství, osobních obětí, ale i otřesných metod, které se složily ve známý výsledek. Fiktivní Maya není kladná hrdinka bez poskvrnky, na jejích rukou ulpěla i špína. Žádná osudová odplata se sice nekoná, ale když Maya na konci filmu pláče, není to rozhodně jen úlevou nad konečně splněným úkolem.
Právě zobrazení brutálních výslechů jako prostředků, které efektivně pomohly bojovat proti terorismu, vyvolalo velké kontroverze, byť se kritici nedokázali shodnout na tom, zda se snímek snaží takové metody obhajovat, nebo je naopak odsuzuje.
Oscar útěchy
Kdo si film v televizi pustí, udělá dobře, když tak učiní za pomoci kvalitní zvukové aparatury, protože snímek získal Oscara za střih zvuku. Byla to trochu náplast za zklamání ze čtyř dalších neproměněných nominací: mimo jiné mohlo být 30 minut po půlnoci i filmem roku, Marc Boal mohl získat Oscara za scénář a Jessica Chastainová cenu pro herečku v hlavní roli.
Zase tolik to ovšem režisérku Kathryn Bigelowowou a scenáristu Boala mrzet nemuselo, měli totiž už z nedávné minulosti „splněno“ – jejich společný film Smrt čeká všude z roku 2008 získal šest Oscarů, včetně toho pro nejlepší film. Marc Boal tehdy obdržel cenu za scénář a Kathryn Bigelowová se stala vůbec první ženou s Oscarem za režii.
