Mezi další drobné jazykové objevy počítám i duchovní variantu pověstného prducha. Prduch čili pracující důchodce se za kapitalismu změnil v prase, pracujícího seniora.
V katolické církvi ovšem zdomácněla ještě jedna verze prducha, a sice výduch neboli výpomocný duchovní. Jde o kněze, který přesáhl věk stanovený pro výkon církevního úřadu, avšak stále ještě vypomáhá v duchovní správě třeba tím, že slouží mše.
A teď příspěvek ke zpotvořeninám typu kadeřko, odpolko, otužko, opalko, zpožďo, námko (náměstí) či večerko (večerní lyžování). Jestliže životko znamená životní pojištění, už jsem zaznamenal i doživotko (sic!) pro doživotní vězení.
