Nejde ani tak o to, aby si budoucí obyvatelé měsíčních základem mohli správně nastavit budíka, případně neprošvihli rande v kráteru Ciolkovskij. Hlavní potíž je s navigací. Ta je totiž závislá na přesném času.
Pozemské družice systémů GPS a dalších využívají hodiny přesné na nanosekundy, tedy miliardtiny sekundy. V případě provozu nějaké podobné navigační pomůcky na povrchu Měsíce bude třeba stejná přesnost. Bude nutné zavést koordinovaný měsíční čas, obdobu toho pozemského. Má to ale háček vyplývající z obecné relativity.
Plynutí času ovlivňuje gravitace. Pro pozorovatele v silnějším gravitačním poli běží ve srovnání s pozorovatelem ve slabším gravitačním poli pomaleji. Jelikož všichni trávíme celý život ve stejně silné gravitaci, může nám to připadat nezvyklé. Příroda už je ale taková.
Měsíc váží 1,32 procenta hmotnosti Země. Gravitační zrychlení na jeho povrchu je proti Zemi asi šestinové (1,62 ms-2). Podle týmu fyzika Slavy G. Turysheva z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) vychází zrychlení času na Měsíci oproti Zemi 0,0000575 sekundy (57,5 mikrosekundy) za jeden pozemský den.
Je to pořád stejná skvrna? Velká bouře na Jupiteru zřejmě před 300 lety zanikla a pak se vytvořila znovu |
Kdyby člověk strávil na Měsíci padesát let, bude po návratu asi o sekundu starší než jeho dvojče, které zůstalo na Zemi. Nutno poznamenat, že podobný výpočet vyšel už v únoru. Jeho autoři dospěli k rozdílu 56 mikrosekund. Fyzikové se proto asi budou muset shodnout na kompromisní hodnotě.
V případě koordinovaného měsíčního času je třeba vyřešit ještě jeden problém: odkdy začít počítat. Mezinárodní koordinovaný čas se odvozuje z mezinárodního atomového času. Ten se začal měřit 1. ledna 1977. Na Měsíci bude třeba zavést analogickou konvenci.
