Podle výzkumu zveřejněného týmem Jaume Pellicera z barcelonského Botanického institutu má její genom 321 miliard párů bází – zjednodušeně písmen genetického kódu. Je tak suverénně největší mezi všemi dosud zkoumanými organismy vybavenými buněčným jádrem. Vědci svá zjištění zveřejnili v časopise iScience.
Veškerá DNA z jedné buňky T. truncata by rozmotaná a natažená měla 105 metrů. Pro srovnání: lidský genom má asi šest miliard písmen. Na délku měří asi dva metry, zhruba padesátkrát méně než genom T. truncata.
Předchozí rekordman bylo vraní oko Paris japonica rostoucí na japonských ostrovech. Jeho dědičná informace má 298 miliard písmen. Mezi živočichy má nejdelší DNA ryba bahník východoafrický s 260 miliony písmen.
Rostlinnné genomy mají sklon bobtnat víc než genomy živočichů. Častěji totiž mají ve svých buňkách čtyři nebo více sad chromozomů na rozdíl od obvyklých dvou. Kapraď T. truncata jich má dokonce osm.
Mysleli to dobře, ale... Ekologické opatření urychlilo oteplování Země, může se ohřát o 0,16 °C za sedm let |
K celkové velikosti dědičné informace přispívá také šíření takzvaných transpozonů. Jsou to úseky DNA, které se v genomu kopírují z místa na místo. Nedělají vůbec nic užitečného. Jen se vezou. Transpozony je zamořena dědičná informace mnoha organismů, včetně naší vlastní.
Kapraď Tmesipteris truncata
Mít velký genom je nevýhodné. Při dělení buněk se totiž musí kopírovat. Stojí to energii navíc a dlouho to trvá. Buňky obsahující velké množství DNA také musí být samy větší. To může být třeba u průduchů na listech a stoncích rostliny problém.
Nutno poznamenat, že velikost genomu může být věc definice. Občas se počítá i jen jedna jeho polovina obsažená ve vajíčku, pylových buňkách nebo spermiích. Při aplikaci tohoto kritéria by dědičná informace T. truncata měla asi 160,5 miliardy písmen.
