Přes dva tisíce let starý drobný mechanismus zvaný podle místa nálezu „Počítač z Antikythéry“ přináší vědcům další překvapení. Díky nejmodernějším zobrazovacím technikám používaným například při výrobě a revizi leteckých motorů se podařilo zjistit další podrobnosti o funkci strojku, který úrovní své konstrukce a přesností výroby předběhl svou dobu o dobrých patnáct, možná i osmnáct století.
O existenci záhadného mechanismu se svět dozvěděl v roce 1902. Tehdy si řecký archeolog Valerios Stais všiml, že v kameni vyzdviženém z mořského dna v místě, kde se o dva roky dříve našel vrak antické lodi, je zapuštěno ozubené kolo.
Zrezlý zázrak
Brzy bylo jasné, že údajný kámen je značně zkorodovaný a mořskými nánosy obalený strojek. Našly se tři hlavní části a desítky drobných fragmentů. Vše bylo v tak špatném stavu, že se o funkci mechanismu dalo jen spekulovat. Převládla domněnka, že jde o jakýsi miniaturní orloj sloužící k zobrazení pohybu nebeských těles. Důležitá fakta vyplula na povrch při trojrozměrném rentgenovém snímkování v roce 2006. Přístrojem s velkou rozlišovací schopností vědci nasnímali všech 29 dochovaných ozubených kol.
Povedlo se také přečíst některá písmena vyrytá do kovu. Analýza nových dat a co nejpřesněji sestrojená replika pak potvrdily, že označení „počítač“ není přehnané. Přístroj dokázal napodobit vzájemný pohyb Země, Měsíce a Slunce včetně předpovědi zatmění.
Počítal dokonce s nepravidelnou oběžnou dráhou Měsíce, známou dnes jako první měsíční anomálie. Studie, která vychází v dnešním vydání prestižního vědeckého časopisu Nature, přichází s dalším odhalením. Vědci zjistili, že jeden z kotoučů ukazoval čas konání olympijských her. „Když jsme to zjistili, užasli jsme.“ komentoval objev pro agenturu Reuters Tony Freeth, který se podílí na mezinárodním projektu zkoumajícím antikythérský mechanismus.
„Olympijský cyklus je velmi jednoduchý, opakuje se každé čtyři roky a na jeho výpočet nejsou potřeba tak složité mechanismy. Proto byl pro nás tento objev takovým překvapením. Když však uvážíme, jaký význam hry měly, není nelogické, že se s nimi při návrhu mechanismu počítalo.“ Pro Řeky nebyly olympijské hry jen náboženským, společenským a sportovním svátkem.
Od prvních her v Olympii, které se podle tradice konaly 8. července roku 776 př. n. l., staří Řekové počítali svůj kalendář. Konkrétní rok pak vyjádřili například jako třetí rok dvacáté šesté olympiády. Přesný termín olympijských slavností oznamovali všem řeckým obcím vybraní poslové rok před začátkem slavností.
Stopa k Archimedovi
Díky detailním snímkům jsou vědci o něco blíž rozluštění další záhady: kdo a kdy stroj sestrojil. Na jednom z kol určených k zobrazení metonického kalendáře, jehož cyklus trvá 223 měsíců, se povedlo rozluštit korintské názvy měsíců. Korint, významný městský stát ve středním Řecku, zakládal mnoho kolonií. Mezi ně patří i Syrakusy, rodné město Archimeda. Ten zemřel rukou římského vojáka v roce 212 př. n. l., mnoho desetiletí předtím, než byl strojek sestaven. Objev korintských termínů však zvyšuje pravděpodobnost, že ukázka starověké hi-tech je dílem jeho následovníků.
O existenci záhadného mechanismu se svět dozvěděl v roce 1902. Tehdy si řecký archeolog Valerios Stais všiml, že v kameni vyzdviženém z mořského dna v místě, kde se o dva roky dříve našel vrak antické lodi, je zapuštěno ozubené kolo.
Zrezlý zázrak
Brzy bylo jasné, že údajný kámen je značně zkorodovaný a mořskými nánosy obalený strojek. Našly se tři hlavní části a desítky drobných fragmentů. Vše bylo v tak špatném stavu, že se o funkci mechanismu dalo jen spekulovat. Převládla domněnka, že jde o jakýsi miniaturní orloj sloužící k zobrazení pohybu nebeských těles. Důležitá fakta vyplula na povrch při trojrozměrném rentgenovém snímkování v roce 2006. Přístrojem s velkou rozlišovací schopností vědci nasnímali všech 29 dochovaných ozubených kol.
Povedlo se také přečíst některá písmena vyrytá do kovu. Analýza nových dat a co nejpřesněji sestrojená replika pak potvrdily, že označení „počítač“ není přehnané. Přístroj dokázal napodobit vzájemný pohyb Země, Měsíce a Slunce včetně předpovědi zatmění.
Počítal dokonce s nepravidelnou oběžnou dráhou Měsíce, známou dnes jako první měsíční anomálie. Studie, která vychází v dnešním vydání prestižního vědeckého časopisu Nature, přichází s dalším odhalením. Vědci zjistili, že jeden z kotoučů ukazoval čas konání olympijských her. „Když jsme to zjistili, užasli jsme.“ komentoval objev pro agenturu Reuters Tony Freeth, který se podílí na mezinárodním projektu zkoumajícím antikythérský mechanismus.
„Olympijský cyklus je velmi jednoduchý, opakuje se každé čtyři roky a na jeho výpočet nejsou potřeba tak složité mechanismy. Proto byl pro nás tento objev takovým překvapením. Když však uvážíme, jaký význam hry měly, není nelogické, že se s nimi při návrhu mechanismu počítalo.“ Pro Řeky nebyly olympijské hry jen náboženským, společenským a sportovním svátkem.
Od prvních her v Olympii, které se podle tradice konaly 8. července roku 776 př. n. l., staří Řekové počítali svůj kalendář. Konkrétní rok pak vyjádřili například jako třetí rok dvacáté šesté olympiády. Přesný termín olympijských slavností oznamovali všem řeckým obcím vybraní poslové rok před začátkem slavností.
Stopa k Archimedovi
Díky detailním snímkům jsou vědci o něco blíž rozluštění další záhady: kdo a kdy stroj sestrojil. Na jednom z kol určených k zobrazení metonického kalendáře, jehož cyklus trvá 223 měsíců, se povedlo rozluštit korintské názvy měsíců. Korint, významný městský stát ve středním Řecku, zakládal mnoho kolonií. Mezi ně patří i Syrakusy, rodné město Archimeda. Ten zemřel rukou římského vojáka v roce 212 př. n. l., mnoho desetiletí předtím, než byl strojek sestaven. Objev korintských termínů však zvyšuje pravděpodobnost, že ukázka starověké hi-tech je dílem jeho následovníků.
