Elektronvolt je jednotka používaná hlavně v částicové fyzice. Jeden elektronvolt odpovídá kinetické energii, kterou získá elektron ve vakuu po urychlení napětím jednoho voltu. Předpona exa znamená mocninu deset na osmnáctou neboli jedničku a osmnáct nul, česky trilion.
Pro srovnání: energie protonů v nejmocnějším urychlovači částic LHC na hranici Švýcarska s Francií se momentálně měří v teraelektronvoltech. Jde o biliony elektronvoltů čili základní jednotku násobenou deseti na dvanáctou, jedničkou následovanou dvanácti nulami. Exaelektronvolt je ještě milionkrát větší.
Energie záhadné částice byla podle vědců zhruba stejná, jako když si člověk upustí z výšky pasu na nohu cihlu. K nárazu částice do zemské atmosféry došlo už v roce 2021. Zaregistrovala ho soustava pouštních detektorů v americkém státě Utah.
Fyzikové náraz dlouho analyzovali. Výsledky zveřejnili teprve minulý pátek v časopisu Science. Jelikož částice musela být opravdu velice výjimečná, pojmenovali ji. Dostala jméno po japonské sluneční bohyni Amaterasu.
Víc než dva stupně Celsia nad „normálem“. A příští rok bude planeta ještě žhavější |
Původ částice je neznámý. Fyzikové nemají ponětí, jaký exotický jev mohl Amaterasu její vysokou energii dodat. Podle výpočtů k nám navíc přiletěla z rozlehlé oblasti sousedící s naší Místní skupinou galaxií, která je téměř dokonale prázdná. Napříč měří nejméně 150 milionů světelných let. Mohla by ale být ještě několikanásobně větší.
Amaterasu je druhá nejenergetičtější částice, kterou se kdy povedlo zaznamenat. Předčí ji jen částice označovaná Ó, můj Bože (často anglicky Oh-My-God) zaznamenaná v roce 1991. Její energie vyšla 320 exaelektronvoltů. Odpovídá energii basebalového míčku o hmotnosti 142 gramů letícího rychlostí 100 kilometrů v hodině. Ani původ částice Ó, můj Bože fyzikové neznají.
