Odpovídá Evžen Kůs ze Zoo Praha: Termín paryby vznikl v češtině pro odlišení žraloků a rejnoků z třídy Chondrichthyes od tzv. pravých ryb neboli kostnatých ryb.
Zásadní rozdíl mezi parybami a rybami je ve stavbě kostry. Všechny paryby mají vnitřní oporu těla z pružné chrupavky, zatímco u ryb je kostra tvořena pevnými kostmi. Jedinou výjimkou mezi kostnatými rybami jsou jeseteři, kteří mají kostru rovněž chrupavčitou. U nich je to ale druhotná adaptace na prostředí, jejich předci měli kostru pevnou.
Velryby, plejtváci, vorvani, delfíni, kosatky a další jsou příslušníky úplně jiné třídy, patří totiž mezi savce a dýchají plícemi. Torpédovitý tvar těla připomínající stavbu těla ryb a paryb je dán společným způsobem života, protože vřetenovitý a hydrodynamický tvar těla je pro pohyb ve vodním prostředí optimální.
Proto vzniklo také slovo velryba značící velkou rybu, přestože kytovci nemají s rybami vůbec nic společného. Předci kytovců byli čtyřnozí suchozemští savci z příbuzenstva sudokopytníků, nejblíže mají podle nových poznatků k dnešním hrochům. Český výraz kytovec údajně pochází z řeckého kýthos a latinského cetus (řád se nazývá Cetacea), což znamenalo „obrovský mořský tvor“.
Čeština ještě počátkem 20. století používala ruský název kyt, další úpravou pak vznikl „kytovec“. Někteří autoři používali výraz „kýtovci“ vycházející z původní řecké výslovnosti. S kýtou to nemá nic společného, už proto, že kytovci zadní končetiny nemají.
Vážení čtenáři, dotazy do této rubriky posílejte na adresu AMC Lidové noviny, ulice Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 nebo e-mailem na zahady@lidovky.cz.
Obálku označte Věda - záhady.
