Prý stál v houfu dívek, něco vykládal a všechny mu visely na rtech. Jak Livia Klausová později vzpomínala, byl nádherný, vysoký, měl dlouhé vlasy a "uměl báječně a zajímavě mluvit".
Díky malé lsti s ním pak jela několik stanic tramvají a vyměnili si telefonní čísla. Setkání mělo na Livii účinek atomové bomby: do Václava se zamilovala tak, že když toho dne přišla domů, prohlásila: "Potkala jsme príma kluka, toho si vezmu!" Uhnat Václava Klause nakonec nebylo nic snadného a Livii to trvalo skoro šest let.
Sympatie veřejnosti a především žen k Livii Klausové vyvolaly také milostné avantýry jejího muže, z nichž první vyšla na světlo již v roce 2002. "Málokterá z dnešních Češek středního věku neobětovala svou kariéru rodině a nežila v manželově stínu.
Mnohé taky pravděpodobně mají zkušenosti s manželovou nevěrou," napsala v roce 2004 v Lidových novinách novinářka Tereza Nosálková na vysvětlenou, proč se ženy s Livií dokáží identifikovat. Přestože vše nasvědčuje tomu, že Václav Klaus udržuje dlouhodobý vztah s další o čtyřicet let mladší ženou, Livia zachovává dekorum. Podle Pavla Kosatíka, autora knihy o manželkách našich prezidentů, je hlavní předností Livie Klausové její zdrženlivost.
Celý příběh Livie Klausové vyšel v magazínu Pátek, páteční příloze Lidových novin.