Čínská televize ukázala, jak kabina s přistávacím padákem dosedla na zem nedaleko plánovaného místa přistání v severočínské autonomní oblasti – Vnitřním Mongolsku.
Čína přivítala své kosmonauty, jimž říká „tchajkonauti“, jako hrdiny. K místu jejich přistání okamžitě zamířili ve vozidle technici a pomohli jim vystoupit.
„Jsem tak hrdý na náš národ,“ prohlásil dvaačtyřicetiletý vojenský pilot Čaj Č’-kang, který nyní vstoupil do dějin jako první Číňan, který se pohyboval ve volném kosmickém prostoru. „Váš výstup do vesmíru byl naprostým úspěchem,“ ocenil jeho výkon čínský prezident a vrchní velitel čínských ozbrojených sil Chu Ťin-tchao.
Cílem programu je Měsíc
Sobotním výstupem astronauta Čaj Čú-kanga z lodi do volného prostoru se Čína po Spojených státech a bývalém Sovětském svazu stala třetí zemí světa, jejíž kosmonaut vystoupil do volného vesmíru. Šlo rovněž o třetí čínský let s lidskou posádkou. Jde o nejambicióznější čínský projekt od vyslání prvního kosmonauta do vesmíru v roce 2003.
Mise, která právě proběhla, je součástí programu, který má předvést vyspělost čínských technologií. Cílem celého programu je dopravit člověka na Měsíc, což by se mělo uskutečnit v roce 2022. Loni vypustila Čína automatickou sondu na oběžnou dráhu kolem Měsíce a v roce 2012 by tu chtěla realizovat přistání nepilotovaného stroje.
Národní hrdost jako záplata
Pro komunistický režim je dobývání vesmíru prostředkem, jak posílit svou legitimitu a také národní hrdost. V oficiálních médiích by úspěšné dobývání vesmíru mělo poněkud zmírnit dopady obrovského skandálu s kontaminovaným mlékem, který ještě více pošpinil pověst čínských výrobků ve světě.
Čína přivítala své kosmonauty, jimž říká „tchajkonauti“, jako hrdiny. K místu jejich přistání okamžitě zamířili ve vozidle technici a pomohli jim vystoupit.
„Jsem tak hrdý na náš národ,“ prohlásil dvaačtyřicetiletý vojenský pilot Čaj Č’-kang, který nyní vstoupil do dějin jako první Číňan, který se pohyboval ve volném kosmickém prostoru. „Váš výstup do vesmíru byl naprostým úspěchem,“ ocenil jeho výkon čínský prezident a vrchní velitel čínských ozbrojených sil Chu Ťin-tchao.
Cílem programu je Měsíc
Sobotním výstupem astronauta Čaj Čú-kanga z lodi do volného prostoru se Čína po Spojených státech a bývalém Sovětském svazu stala třetí zemí světa, jejíž kosmonaut vystoupil do volného vesmíru. Šlo rovněž o třetí čínský let s lidskou posádkou. Jde o nejambicióznější čínský projekt od vyslání prvního kosmonauta do vesmíru v roce 2003.
Mise, která právě proběhla, je součástí programu, který má předvést vyspělost čínských technologií. Cílem celého programu je dopravit člověka na Měsíc, což by se mělo uskutečnit v roce 2022. Loni vypustila Čína automatickou sondu na oběžnou dráhu kolem Měsíce a v roce 2012 by tu chtěla realizovat přistání nepilotovaného stroje.
Národní hrdost jako záplata
Pro komunistický režim je dobývání vesmíru prostředkem, jak posílit svou legitimitu a také národní hrdost. V oficiálních médiích by úspěšné dobývání vesmíru mělo poněkud zmírnit dopady obrovského skandálu s kontaminovaným mlékem, který ještě více pošpinil pověst čínských výrobků ve světě.
