Z těch by město uhradilo škody, které na jeho jedinečné architektuře davy návštěvníků zanechávají. Benátkami každoročně „propluje“ 16 milionů turistů. „Velká turistická střediska mají potíže s pokrytím nákladů za úklid města, údržbu a ochranu památek,“ postěžoval si benátský starosta Massimo Cacciari italskému týdeníku Panorama. Město každý den navštíví 50 000 turistů, kteří využívají jeho služby a zanechávají za sebou spoustu nepořádku.
„Benátky jsou v obtížné situaci. Státní dotace nepřichází v úvahu, proto budeme nuceni zvážit zavedení daně za vstup do města nebo nějakého podobného poplatku,“ říká Cacciari.
Ještě nedávno starosta o poplatku uvažoval jen jako o nejzazším řešení. Letos však s podobným nápadem přišel britský ekonom John Kay a představil jej jako velmi prozíravý způsob, jak zvládnout stále rostoucí „turistickou invazi“.
„Jen v Číně a Indii žije 2,5 miliardy lidí, jejichž příjmy mohou být za 50 let srovnatelné s našimi. Je tedy pravděpodobné, že počet lidí, kteří budou chtít a budou si moci dovolit Benátky navštívit, vzroste třikrát nebo čtyřikrát během několika příštích desítek let,“ citoval starostu britský deník The Independent.
Benátky jako Disneyland
„Benátky jsou jedním z klenotů západoevropské civilizace. Otázkou je, jak takový nápor zvládnout, aniž bychom město nechali turisty úplně zničit,“ říká Cacciari. Podle něj 12 milionů lidí každoročně navštíví Eurodisneyland, kde za vstup zaplatí 50 euro. „Kdyby společnost Disney vlastnila Benátky, město by nemělo žádné finanční problémy,“ dodává starosta.
Zatímco profesor Kay navrhuje vstupné pro jednoho návštěvníka jako v Disneylandu - 50 eur, Anna Somers Cocks z fondu „Benátky v ohrožení“ je skromnější a umí si představit poplatek kolem 10 eur. Ohledně zavedení vstupného panuje mezi představiteli města všeobecná shoda.
O tom, jak se vybrané peníze využijí, se však bude ještě diskutovat. Zatímco Cacciari by je investoval do zlepšení služeb a úklidu odpadu, profesor Kay a Anna Sommers Cocks by jimi raději financovali protizáplavový systém „Mojžíš“. Ten má Benátky ochránit před stále častějšími záplavami čas od času způsobenými vysokým přílivem. Prodiho vláda totiž před pár týdny oznámila, že v rozpočtu na dokončení projektu chybí tři miliardy eur.
Benátský záměr navazuje na vlnu podobných iniciativ, které odstartoval londýnský starosta Ken Livingstone, a jimiž se začínají inspirovat i další velká evropská města. Nová starostka Milána Letizia Morattiová tento týden oznámila, že toto největší italské město zavede od příštího roku pro všechny přijíždějící automobily poplatek za znečištění ovzduší. Ten prý bude vyšší než tři eura, která navrhoval její předchůdce, ale nižší než ten londýnský, který činí osm liber. Připojila se také Boloňa, rodiště italského premiéra Romana Prodiho. Od 19. června tu řidič každého vozidla při vjezdu do historického centra zaplatí pět eur za den. Snížit počet letních turistů hodlá i ostrov Sicílie - od příštího roku zavádí turistický poplatek pět eur.
