Současná situace může být pro některé jedince nešťastná, může se jim zdát, že izolace trvá už dlouho, a hlavně že není vidět světlo na konci tunelu. O vakcíně se mluví a vypadá to, že účinný prostředek nabídne hned několik firem. Očkovací látka se dostane také k nám, i to je skoro jisté. Organizace očkování ale nejspíš bude podobně sofistikovaná jako organizace jarní a podzimní karantény.
Domácí ‚vězení‘ je drsné. Karanténa negativně dopadá skoro na všechny |
Navíc se proslýchá, že vakcína není dostatečně vyzkoušena a může mít nějaké vedlejší účinky. Počet nakažených u nás sice klesá, ale asi ne tak rychle, jak bychom si všichni přáli.
Nemůžeme si moc plánovat, protože budoucnost je stran volného pohybu u nás, natož za hranicemi velmi nejistá. Je to právě nejistota z toho, že nevíme, co se bude dít, zda jít na očkování a podobně. A jsou tu i další osobní otázky spojené s pandemií, co některé jedince trápí. Prožívají stres. Ten může být někdy příjemný, třeba když úspěšně zvládneme náročný pohovor do nového zaměstnání, ale může nás také ničit. Zvlášť když trvá delší dobu.
Únik před realitou
A protože pojem delší doba je relativní, každý má tuto časovou jednotku nestejně dlouhou – a snaží se stres nějak řešit. Sportem, vzdálenou komunikací s lidmi, na které neměl dlouho čas, nebo třeba zkrášlováním své domácnosti. Přináší nám to úlevu, uvolnění, zapomnění na nepříjemnou realitu. Lidé zahánějí stres alkoholem, i když zrovna zeměkouli netrápí koronavirus. Během koronavirové pandemie se počet takových jedinců zvyšuje.
V Česku ještě nejsou známy výsledky prodeje alkoholických nápojů za jarní a podzimní období. V Severní Americe se ale zvýšil prodej alkoholu téměř úměrně počtu nakažených. Vysvětluje se to tak, že si lidé léčí nejrůznější šrámy duše a také částečnou izolaci od okolního světa.
Nic není zadarmo
Co vlastně může podobné odloučení od běžného života, které provází lahev alkoholu, člověku přinést? „Krátkodobě mu rozhodně může přinést úlevu, která je příjemná,“ říká profesorka patofyziologie z centra RECETOX Přírodovědné fakulty Masarykovy univerzity v Brně Julie Dobrovolná.
„Problém je, že dříve nebo později dojde k určitému zdravotnímu či sociálnímu zúčtování,“ vysvětluje brněnská odbornice. Cena za dočasný únik od karanténních problémů může být vysoká. „Za krátkodobé chemicky navozené uvolnění zaplatíme poměrně vysokou daň,“ varuje profesorka Dobrovolná.
Podle jejího názoru je škodlivost alkoholu součástí všeobecného povědomí. „Nic není zadarmo. Nejsem si jistá, že je užitečné stále dokola zdůrazňovat negativní aspekty návykových látek,“ vysvětluje. „Všichni víme, že pít se nemá. Spíš myslím, že je dobré zdůraznit to, že za vše musíme zaplatit – a někdy zaplatíme více, než jsme chtěli. Stres může být dobrým důvodem, proč začít pít, ale nikdy není omluvou.“
Boj nebo smíření?
V současné pandemické době zažívá stres mnoho lidí. Navíc se blíží Vánoce, což bývá psychicky náročné období i bez koronaviru. Co se to s námi vlastně děje? „Primárně je nutné si uvědomit, že stres je reakce našeho těla na okolní podněty, které označujeme jako stresory. Stres je adaptační reakce, nutná pro naše přežití,“ vysvětluje profesorka Julie Dobrovolná.
„Problém nastane, když podněty, které stres vyvolávají, nelze jednoduše odstranit, jako například v případě covidu,“ říká odbornice. Stres má pak tendenci přecházet do chronického stadia.
Výbušná kombinace
„Může vést ke vzniku nejrůznějších onemocnění,“ popisuje úskalí dlouhodobého stresu Julie Dobrovolná. „Zásadní otázka je, co můžeme udělat s podnětem, který je tu stále s námi a který asi jednoduše neodstraníme.
„Odpovědí je smíření,“ doporučuje Dobrovolná. „Boj ve válce, o které si dosud neumíme představit, jak bude dlouhá, protože zatím nemáme účinné zbraně, se asi nedá vést dlouho.“
Člověk by ale smíření s životní situací neměl navozovat alkoholem. „Alkohol a stres jsou podle mne výbušná kombinace, která zavání problémem,“ vysvětluje profesorka Dobrovolná.
Rozpad vztahů
„Je lákavé rozpustit krátkodobě úzkost či depresi v troše vína, ale za všechno se platí – a za toto krátkodobé uvolnění můžeme zaplatit dlouhodobými problémy,“ míní Julie Dobrovolná. „Ty mohou mít povahu fyzickou, nejrůznějších pozdních následků, poškození orgánů, nebo psychosociální, třeba v podobě rozpadu vztahů a vazeb, na kterých nám dříve záleželo.“
O některých lidech se říká, že mají ke skleničce nebo jiné závislosti blíž, že si věci moc berou a zátěžové situace hůře zvládají. „Spíše je otázkou, zda nejsou lidé různě disponováni k tomu, aby různě dobře či špatně snášeli různé stresory,“ vysvětluje profesorka Dobrovolná.
„Někteří z nás jsou vnímavější na psychosociální podněty, ale tito lidé zase mohou být odolnější například vůči fyzikálním podnětům z okolního prostředí,“ říká brněnská odbornice na stres. „Každý se rodíme s určitou výbavou, která je definována zranitelností na jednom místě a potenciální odolností jinde.“
„Jistě najdeme lidi predisponované k řešení pandemické úzkosti za pomoci návykových látek,“ vysvětluje profesorka Julie Dobrovolná. „Stejně tak ale najdeme lidi, kteří k tomu budou predisponováni méně.“
Udělej, co je správné
Alkohol vypadá jako snadná cesta, jak přežít otravnou karanténu. Jeho prostřednictvím si však můžeme přivodit problémy, které budeme muset řešit ještě dlouho poté, co pandemie skončí. Věcí, které nám spadnou do klína, si moc nevážíme – a ani nás nemrzí jejich ztráta.
Pokud tedy máte chuť si každý večer ulehčit alkoholem, trochu se zamyslete. Bude to znít asi banálně, ale už teď je kolem nás mnoho nemocných, kteří by dali hodně za to, aby byli zase zdraví.
Alkohol může být ledasčím, ale určitě to není cesta za lepší imunitou a pevnějším zdravím. „Myslím, že inspirativní je známý výrok: Udělej, co je správné, nikoli co je snadné… Někdy je na tu správnost potřeba trochu sebezapření a sebedisciplíny. Snadné věci jdou samy od sebe, ale těch správných si ceníme víc,“ uzavírá Julie Dobrovolná.
