Jen to kolem něj létalo, český tým v úvodním utkání Eura spíš vyčkával a zalézal hluboko do vápna. V první půli si postavený blok Portugalci v Lipsku postupně obehrávali, na turnaji zaznamenali i nejvíc přihrávek v poločase za čtyřicet let.
Národní tým dlouho držel, dokonce po hodině hry vedl po parádní Provodově trefě. Inkasoval vzápětí, o cenný remízový bod přišel ale až v nastavení.
„Je to velká frustrace, ještě tam byla jedna situace, kde si myslím, že mohli na nás pískat faul. Je to velká škoda, že jsme se v závěru trochu víc nestáhli, neukopali to...“ přemítal Staněk.
Nebyly ty inkasované góly trochu smolné?
Když se podíváme na průběh, tak měli mnohem víc šancí na to, aby vstřelili ještě hezčí góly. Na druhou stranu, my jsme si řekli, že musíme dobíhat všechny střely. A Hrany (Hranáč) je dobíhal skvěle, ale bohužel jsme byli tak blízko sobě, že to dopadlo takhle. I ten druhý gól byl nešťastný, ale pramenil z tlaku, který pak měli. Shrnu to dohromady: první půle od nás špatná, druhá o něco lepší, ale poté už to bylo takové lehké čekání na smrt
ZNÁMKYJak se vám líbili fotbalisté v prvním zápase na Euru? |
Jak jste s Hranáčem ty situace probírali? Chlácholili jste ho?
Určitě patřil k nejlepším na hřišti, což potvrzoval to celé jaro. Já s ním hrál zápasy v Plzni, takže vidím jeho progres za celou sezonu a klobouk dolů před ním. Tohle prostě byly nešikovné góly, ale nedával bych mu vůbec nic za vinu. Byla to snaha pomoct, i já jsem chtěl pomoct. Skoro jsme se tam až srazili, ještě mě možná lehce kopl do hlavy.
Mohla za pasivitu i nervozita? Přeci jen máte hodně mladý tým.
Nechci říct nervozita, spíš..., možná nám to všechno pomůže k větším zkušenostem. Byl to obrovský zápas na Euru, vlastně i pro mě, protože já jsem na mistrovství nikdy nebyl. Musíme si z toho vzít to pozitivní, nějakým bráněním jsme mohli uhrát i hezký výsledek, a to i proti takovým jménům. Nemůžeme si nic nalhávat, ta kvalita je u nich větší, ale i přesto tam týmovost byla, a to je základ k tomu, abychom mohli nějaký úspěch nakonec udělat.
Portugalec Francisco Conceicao střílí rozhodující gól Česku.
Co ukázal tento zápas směrem k těm dalším dvěma s Gruzií a Tureckem?
Ukázal, že máme na čem pracovat a že se musíme zlepšit. A já vím, že se zlepšíme.
Už jste si něco řekli v kabině?
Upřímně teďka je tu takový chaos. Všichni jsou na rozhovorech, je to tu čtyřikrát pětkrát větší než normální zápas. Nás tam bylo jen pár, řekli jsme si, že prostě musíme jet dál. Máme dva zápasy, máme na čem stavět, možná bude kritika, ale my víme, že tam kvalita tam je. Jsme mladý, dravý tým a všichni pro úspěch uděláme maximum.
Portugalci vyslali na českou bránu celkem dvacet střeleckých pokusů, osm z nich šlo mezi tyče a gólman Jindřich Staněk proti sedmi zasáhl. V grafice není zaznamenán první gól Portugalců, protože šlo o vlastní branku Hranáče.
Jaké byly souboje s Ronaldem? Nakopl vás ten první zákrok?
Vždycky je to dobré, když chytíte první velkou šanci v zápase. Ale jasně, od toho tam v té bráně jsem. Samozřejmě on je obrovská legenda. Na druhou stranu vás to nesmí pohltit. Musíte chytat tak, jak jste normálně zvyklí. Ovšem, je to jeden z nejlepších fotbalistů, co kdy hrál, takže je to hezké, ale ten výsledek to nepřineslo. Já se s tím fakt chlácholit nebudu.
Jaké byly vaše emoce, když Provodova střela zapadla do sítě?
Trefil to fantasticky, já to měl navíc přímo. Slavil jsem, ale věděl jsem, že to bude peklo. Tak jsem si jen zapumpoval a zase jsem se hodil zpátky do koncentrace. My dali gól i celkem brzo, nějaká 62. minuta, takže já jsem se hned připravoval na to, co přijde.
Třeba bouřlivá atmosféra při každé portugalské akci.
Ano, ale obecně byla fantastická. Lidi byli neuvěřitelní, sám jsem tu měl celou rodinu, ohromný zážitek pro ně i pro mě.
