Berbr dostal podmínku. Odvolám se, řekl někdejší fotbalový místopředseda

„Ať se nejdřív vyjádří moji právníci,“ řekl Berbr, když odcházel ze soudní síně po vynesení rozsudku. Na otázku, jestli se mu ulevilo, reagoval: „Budu se odvolávat.“

Odvolala se většina odsouzených nebo si ponechala lhůty na odvolání. Státní zástupce se odvolal na místě. Případ tak bude řešit ještě odvolací Krajský soud v Plzni.

Soudní líčení s fotbalovými funkcionáři a rozhodčími trvalo od loňského dubna.

Obžalováno bylo jedenadvacet lidí a Slavoj Vyšehrad. Čtyři obžalovaní se už dřív dohodli na trestu, obdrželi podmínky a pokuty. Podobně dopadla drtivá většina, někteří od soudu odešli jen s peněžitým trestem.

„Veřejnost možná očekávala jiný výsledek. My v tomto trestním řízení rozhodujeme nikoli na základě vůle stran, ale procesně opatřených a procesně provedených důkazů. Je to jiná situace než při uzavírání dohod o vině a trestu,“ vysvětlil soudce Vladimír Žák.

„Soud tu není od toho, aby očišťoval fotbal, který v té době byl asi zaneřáděn. Soudní řízení je od toho, aby rozhodovalo o žalovaných skutcích na základě důkazů,“ zdůraznil soudce Žák.

„Jediné, co je trestné, je poskytování a přijímání úplatků. Základní premisa, které si byl Berbr vědom, a zmiňoval to několikrát, že když na pokyn někoho vymění rozhodčí, porušuje tím sice vnitřní předpisy asociace, ale trestné to není. Když rozhodčí ovlivní zápas, poruší pravidla asociace, ale není to trestné. I osoby práva znalé se divily, že není trestné, když rozhodčí nebo hráč si sám vsadí na zápas. Ale poruší tím předpisy asociace,“ poznamenal soudce.

„Pokud bychom z obžaloby proškrtali předávky nebo nabídky peněz, nemáme se tu o čem bavit. Je to porušování stanov asociace. Je to jednání amorální, vysoce neetické. Všichni obžalovaní jednali v rozporu s vnitřními předpisy asociace a zásadami fair play. O tom jsme skálopevně přesvědčeni. Je vidět, že minimálně v té době to ve fotbale nebyl stav nijak výjimečný. Důkazy předložené soudu naznačují silná podezření, že docházelo k ovlivňování utkání jak na domácí, tak zřejmě i na mezinárodní scéně,“ četl soudce Žák při odůvodnění.

Berbr čelil obžalobě z podplacení, z pomoci k podplacení, ze zpronevěry a z účasti na organizované zločinecké skupině. Státní zástupce Jan Scholle pro něj požadoval sedmileté vězení, pokutu 5,55 milionu korun a pětiletý zákaz výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace.

Soud však v jeho případě uznal jen zpronevěru.

„Nikde v obsáhlém spise není jediný důkaz, ze kterého by šlo dovodit, že měl Berbr ponětí o tom, že zápasy jsou spojené s předáním úplatku nebo sjednání výhod předávání peněz. Můžeme si myslet, co chceme, můžeme se pohybovat v míře podezření, ale jistot jsme neměli,“ podotkl soudce.

K údajné existenci zločinecké organizace, jejíž hlavou měl Berbr být, soudce poznamenal: „Docházelo k páchání některých skutků bez jakékoliv pomoci Romana Berbra, který měl být organizátorem. Je otázkou, zda tohle samo o sobě nevyvrací princip organizované zločinecké skupiny,“ upozornil soudce.

A co se týče zpronověry, prohlásil: „Byla předkládána řada důkazů, co kdo zajišťoval, kdo sháněl míče a věci. To z našeho pohledu není důležité, ale podstatné je, že aktéři věděli, že ten, kdo je uveden na faktuře, nikdy neplnil a nikdy nebude plnit to, co je tam uvedeno. Ve chvíli, kdy odeslané peníze došly na účet dodavatele, došlo ke spáchání zpronevěry. Jsme si vědomi, že pachatelem může být jen ten, kdo je oprávněn s prostředky nakládat. Káník a Rogoz nemohli být pachateli zpronevěry, oni byli pomocníci, vytvářeli podmínky, aby Berbr mohl udělat zásadní transakci.“

Pro brzy sedmdesátiletého Berbra hrály polehčující okolnosti - čistý trestní rejstřík, žádné přestupky, pokročilý věk. „Došli jsme k přesvědčení, že jednal v celé řadě případů nefér a dlouhodobě se dopouštěl nekalého jednání, ale trestnými normamni nepostižitelného.“

Nepodmíněné tresty navrhoval žalobce také pro Romana Rogoze, bývalého sportovního ředitele Vyšehradu, a pro někdejšího hráče a funkcionáře Michala Káníka.

Pro Rogoze chtěl 7,5 roku vězení a 350 tisíc korun pokutu, soud ho uznal vinným z podplácení a pomoc k zločinu zpronevěry a vynesl trest 4 roky nepodmíněně ve věznici s ostrahou a peněžitý trest 400 tisíc korun.

Rogoz byl totiž v minulosti odsouzen v Praze za podvod v kauze manipulace zakázek Českých drah a soud mu tak vyměřil úhrnný trest.

Rogozovi podle trestního zákona hrozila sazba dva až osm let. „Byl iniciátorem celé trestné činnosti. Dopustil se jí ještě před vyhlášením rozsudku obvodního soudu v Praze, tak nemohl dostat podmíněný trest,“ řekl soudce Žák.

2 fotografie

Pro Káníka navrhoval státní zástupce šest let a osm měsíců vězení a pokutu 504 000 korun. Soud ho uznal vinným jen ze zpronevěry stejně jako Berbra a uložil podmínku na dva a půl roku a peněžitý trest 130 tisíc korun.

Pro ostatní obžalované navrhl podmíněné tresty, pokuty kolem 200 000 a většinou čtyřleté zákazy působení ve fotbale, což soud také nakonec reflektoval.

Berbr, Káník a Rogoz jsou také povinni společně nahradit poškozenému Plzeňskému krajskému fotbalovému svazu částku 1 478 136 korun plus úroky.

„Nevidíme propojení mezi aktivitami Rogoze a rozhodčích s ekonomickými aktivitami, které jsou popsané v obžalobě. To je z naší strany do jisté míry spekulativní záležitost. Je evidentní, že ze strany Berbra docházelo k ovlivňování nominací. Je zřejmé, že měl dominantní postavení v asociaci a že v zásadě rozhodoval o zcela zásadních otázkách bez jakékoli korekce. Neznám, jak měli rozdělené kompetence s panem Peltou, kterého chválil, že dokázal pro fotbal sehnat peníze. Je vidět, že Berbr ovládl nejen sportovní stránku, ale i některé ekonomické věci,“ podotkl soudce Žák.

Jak celá kauza začala

Případ začal zatčením Berbra a dalších dvaceti rozhodčích, delegátů a funkcionářů v říjnu 2020.

Berbr do té doby vykonával funkci místopředsedy asociace, ale fotbalu v Česku fakticky vládl. Vedle obvinění z ovlivnění zápasů čelil také skutku, že podvodným jednáním společně s dalšími obviněnými připravil Plzeňský krajský fotbalový svaz, jehož byl šéfem, o více než 2,32 milionu korun.

Berbr několik měsíců pobýval ve vazbě, stejně jako Rogoz. Do vazby soud poslal také rozhodčího Grímma a bývalého prvoligového hráče Káníka.

Podle obžaloby se korupce týkala v květnu a červnu 2019 pěti zápasů Vyšehradu v třetí lize a poté v srpnu utkání v druhé nejvyšší soutěži. Státní zástupce vinil obžalované z ovlivňování výběru hlavních sudí pro zápasy, z uplácení a přijímání úplatků v řádech desítek tisíc až po více než stotisícové částky za ovlivnění průběhu zápasu.

Grímm později získal status spolupracujícího obviněného. Od soudu vyvázl s půlroční podmínkou a pokutou 198 tisíc korun.

Trest dřív dostal také delegát Miroslav Skála z Plzeňska. Dohodl se na osmiměsíční podmínce s dvouletou zkušební dobou, peněžitém trestu 48 tisíc korun a čtyřletém zákazu výkonu funkce delegáta.

Dalším odsouzeným byl Petr Tarkovský, který však s fotbalem nemá nic společného. Soud mu za legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti uložil osmiměsíční trest se zkušební lhůtou 18 měsíců a pokutu 55 tisíc korun.

Někdejší sudí Marek Janoch dostal podmíněný trest na osmnáct měsíců, pokutu 350 tisíc korun a čtyřletý zákaz činnosti. Přiznal se k přijetí úplatků za potenciální ovlivnění zápasů v třetí lize.