„Nevím, zda jsem byl jediným protikandidátem, ale mohu potvrdit, že nakonec kandidovat nebudu,“ uvedl Řezníček. Sedmapadesátiletý bývalý obránce vytušil, že jeho naděje na zvolení by byly minimální.
„Po jednáních, která jsem absolvoval, mám pocit, že celé prostředí je v současné době nějak nastavené a není připravené na změnu. U delegátů hrají roli všechny ty benefity za poslední roky. Ačkoliv se s nimi můžete pobavit, tak v závěru konstruktivismus mizí v té řekněme politické povinnosti. Nevidím tedy důvod, proč bojovat za něco, co to hnutí vlastně ani nechce slyšet, nemá to smysl,“ řekl Řezníček.
Vedení hokejového svazu rozdělilo mezi kluby nejvyšších tří soutěží desítky milionů korun za to, že budou na svých stadionech propagovat nedávné mistrovství světa v Praze a Ostravě. Druholigové kluby za to měly obdržet půl milionu korun a prvoligové milion. Extraligové kluby měly původně inkasovat po dvou milionech, nakonec ale obdržel každý účastník nejvyšší soutěže tři miliony korun.
Podle všeho byly navýšeny i částky pro prvoligové a druholigové kluby. „Kluby dostaly všechny stejné peníze. Jestliže v extralize to byly tři miliony, tak je dostal každý klub. Jestliže v Chance lize to byl milion a půl, dostal je každý klub. A jestliže ve druhé lize dostávaly kluby 750 tisíc, tak každý klub. Mysleli jsme i na malé kluby, staráme se o celé hnutí,“ řekl Hadamczik koncem dubna na tiskové konferenci před Českými hokejovými hrami v Brně.
Odmítl, že by si tímto způsobem zajišťoval hlasy před volbami. „Ty peníze nepatří ani mně ani výkonnému výboru. Nemůžeme to dělat jinak, než tak, že peníze jdou do klubů. Já byl zvolen prezidentem, abych dělal pro hokej, ne že bude patřit mně. Já si rozhodně nechci kupovat hlasy. Nerozdávali jsme peníze ze vstupenek a až budou všechny peníze (z MS) započítány, tak teprve potom budou přizvány týmy a budeme se o nich bavit,“ uvedl tehdy Hadamczik.
Před dvěma lety byl Hadamczik, jenž v letech 2005 až 2008 a 2010 až 2014 koučoval národní tým, jedním z šesti kandidátů na předsedu. O uvolněný post se měli ucházet také Petr Bříza, Otakar Černý, Dominik Hašek, Bedřich Ščerban a Jiří Šlégr. Bříza se ale pár dnů před volbami rozhodl od kandidatury upustit.
Zatímco tehdy musel Hadamczik o svou pozici bojovat, tentokrát vše nahrává tomu, že volby budou jen formalitou a jednasedmdesátiletý rodák z Kravař bude v čele svazu další čtyři roky.
Na konferenci v roce 2022 byl Alois Hadamczik zvolen šéfem českého hokeje, letos chce svoje vítězství obhájit.
Zda se Řezníček přihlásí mezi kandidáty v roce 2028, nedokázal odhadnout. „Nevím, co se stane za tu dobu. Čtyři roky jsou celkem dlouhá doba, nelze předjímat. V tuhle chvíli mám představu o tom, že je třeba změnit hodně věcí. Ty reformátorské myšlenky jsou teď ale na vedlejší koleji a logicky se mi to nechce prezentovat a mluvit o tom, co by bylo dobré zlepšit. Hokej mě pořád baví a rád bych se v něm pohyboval i nadále, ale kdo ví, co bude za ty čtyři roky,“ konstatoval Řezníček.
„Je potřeba, aby si hokej užíval po vítězném mistrovství světa té euforie, která ale rychle opadne do každodenní práce. Věřme, že to pomůže přitáhnout děti k hokeji, ale stejně tak bude potřeba dál pracovat, abychom se posunuli dál,“ dodal Řezníček.
