Ten jste poslal na značku 88,65 metru. Začátek ale nebyl úplně optimální, že?
Úplný začátek, tedy rozcvičení, bylo jedno z mých nejlepších, co se týče velkých závodů. První dva hody jsem ale tápal, hlavně technicky, to je pravda. Měl jsem spoustu energie, jenže jsem ji nedokázal dát do správného směru. Ve třetím kole (84,66 metru) jsem trochu naznačil, že by to mohlo být dobré a měl jistotu finálové osmičky.
A v posledním jste to rozbalil.
Šel jsem do něj s tím, že jsem věděl, že to ve mně je. Že to může odlétnou. Když mi oštěp vylétnul z ruky, tak jsem už tušil, že to bude daleko. Tedy ne, že to bude k 89, ale stejně.
Přitom jste před šestým hodem musel dlouho čekat. Dobíhalo se totiž finále osmistovky.
To je pravda, většinou jsou to pak nejhorší hody. Ale mám takový názor, že všechno je vždycky tak, jak má být. Stalo se to. Zlato.
Jaký to byl pocit?
Nepopsatelný. Pro tohle to dělám a dělat budu. Obvykle tolik neslavím, emoce nechávám většinou uvnitř. Ale tohle opravdu nešlo. Šlo o finále mistrovství Evropy. Nevím, jak na tom za dva roky budu. Je to vždycky maličký moment, kdy se to může povést. Prožil jsem si ho.
Jakub Vadlejch se rozbíhá ke svému kvalifikačnímu pokusu na mistrovství Evropy.
Není divu, vždyť šlo pro vás o první zlato z velké akce. O to víc musí těšit, že?
Je to tak. Zlatá medaile, první. Samozřejmě doufám, že není poslední. Ale i to se samozřejmě může stát. Takže si ji chci náležitě užít a oslavit. Na druhou stranu ze mě vůbec nevyprchává motivace pokračovat. To, co dělám, tak miluju. Dělám to pro tyto momenty, ale i pro samotný trénink, pro lidi, co jsou kolem, pro české fanoušky, pro Česko jako takové. Naopak mě motivuje ještě víc.
Po vás šel ještě házet Němec Weber. Nebál jste se, že o triumf můžete přijít?
Samozřejmě to hodit mohl. Na druhou stranu jsem viděl, že po prvním pokusu se technicky hledal. Ale ve finále se hledali všichni lidi. Nebyl to podle mě den úplně nikoho. Jen tedy můj. Na finále jsem podle mě hodil velice kvalitní výkon.
Zazpíváte si teď hymnu?
Xkrát jsem mluvil o tom, že bych ji hrozně rád slyšel. Jasně, že se těším. Sám jsem zvědavý, jak ji budu prožívat.
Měl jste v hledišti i malou dceru Emmu?
Dneska nebyla kvůli tomu, jak to bylo pozdě. Kdyby byla, tak by se dostaly bůh ví kdy na hotel. Možná bychom jí přetočili biorytmus na další dny. Byla tu žena, sestra se synovci, ti mi fandili. Slyšel jsem je před každým hodem. A věřím, že Emča se koukala v televizi a nějak to spolu oslavíme. Nějakým dobrým mlíkem třeba (smích).
Oštěpař Jakub Vadlejch se raduje z povedeného posledního hodu, kterým si zajistil zlato na mistrovství Evropy v Římě.
Naplnil jste symboliku nových reprezentačních dresů. Ty na sobě mají na počest olympijského triumfu Barbory Špotákové z Pekingu šest oštěpů a poslední je zlatý.
Úplně nejlepší, co se mohlo stát. Pamatuju si, jak jsem v Pekingu sledoval Báru. Zajímalo mě, jestli si lidi mysleli, že šestým hodem dá mat. A zajímalo by mě, kolik lidí si myslelo, že já dnes šestým hodem zvítězím. Já v to pořád věřil.
Co vy a olympijské hry v Paříži?
Myslím, že tělo je připravené velice dobře. Za dva měsíce toho už moc nestihnu. Ale chtěl bych ještě aspoň trošičku ukazatele posunout a hlavně vydržet zdravý. Kdybych měl odjíždět s nějakými bolístkami… Z hlasu je slyšet, že ještě pořád nejsem stoprocentní. Výkony tedy hovoří o něčem jiném. Musím být zdravý a dám tam všechno.
4. listopadu 2023 |
