Třebaže na londýnské trávě zdolala nebezpečné sokyně - Rusku Kuděrmětovovou a Američanky Collinsovou, Brengleovou i Keysovou - v partii s Plíškovou působila Švýcarka Viktorija Golubičová jako bezradný otloukánek.
Marně zkoušela stopbaly a delší čopy, svým jednoručným bekhendem bodovala spíš výjimečně. Do role královny dvorce číslo 1 se rezolutně obsadila Plíšková.
Plíšková po suverénní výhře postoupila do semifinále Wimbledonu. Muchová naopak vypadla |
Při triumfu 6:2, 6:2 neztratila podání, napočítali jí 28 vítězných úderů. Sprintovala za zkrácenými míči a ještě je umně vracela. Nedbala na uklouznutí a pád u sítě ani na chyby nohou, které jí odpískali čároví.
  |
Zvládla i soupeřčin troufalý pokus o povstání v jedenáctiminutovém gamu za stavu 4:2 ve druhé sadě, v němž odvrátila tři brejkboly.
Když při videokonferenci s novináři z různých koutů světa dostala otázku, zda odehrála dokonalý zápas, zamyslela se: „Řekněme skoro dokonalý. Já na sobě vždycky najdu nějaké chyby. Ale hrála jsem přesně tak, jak jsem měla.“
Jak?
Nedělala jsem moc lehkých chyb a udržela koncentraci na každý míč. Věděla jsem, že ona moc nekazí. A že mě čeká náročná práce. Zvládla jsem pár těžkých chvil, vyrovnaných gamů. Skvěle jsem podávala. Prospěla mi zatažená střecha, protože venku dost foukalo, což by pro mě bylo nepříjemné.
Co pro vás znamená postoupit do semifinále Wimbledonu?
Samozřejmě je to velká věc. Zvlášť po špatných výsledcích na přípravných turnajích. Připadám si trochu jako ve snu. Věřila jsem, že svou hru najdu. Jsem šťastná, že se to povedlo tady.
Berete už Wimbledon na milost?
Ještě ne. (směje se) Nechci. Možná mi to pomáhá. Možná se mi tak daří, protože ho nenávidím... Ne, nenávidím je silné slovo, mám ho samozřejmě teďka už ráda. Je fajn, že se mi daří i tady.
Vážíte si skutečnosti, že jste se probojovala do semifinále všech grandslamů?
Jsem ráda. Nedávala jsem si takový cíl, ale spousta lidí mi říkala: „Tak v Paříži se dostaneš do semifinále a na Wimbledonu ne?“ Mám radost, že se mi to na všech čtyřech turnajích vyrovnalo.
Jak jste nesla, když vám v koncovkách gamů dvakrát pískli chybu nohou?
Občas si stoupnu hodně k lajně, takže je možné, že přešlápnu. A po pravdě řečeno dvakrát jsem si hodila balonek tak dopředu, že jsem přešlap musela udělat, i když byl asi malý. Ale co... Chyba jako každá jiná. Nenechala jsem se rozhodit.
Ano, jednou jste odpověděla esem, podruhé přímým bodem z podání. Co ten pád u sítě?
Můj první na Wimbledonu. Normálně nepadám. Nic se mi naštěstí nestalo, ani mě to nevyvedlo z míry.
Ani kraťasy na na vás moc neplatily, že?
Cítila jsem se vážně dobře. Skvěle jsem se hýbala, byla jsem připravená běhat a hodně toho vrátit. Věděla jsem, že stopbal občas přijde. A myslím, že jsem je vrátila skoro všechny, hlavně ty důležité.
S jakou radostí se vám teď tenis hraje?
Když se vyhrává, všechno je veselejší. Těším se na zápasy, každý si užívám. A ještě na takhle velkém kurtu. Směli přijít diváci. Paráda. A ještě když se daří a zápas se povede… Myslím, že si lidi zápas užívali, atmosféra byla dobrá.
Napadlo vás někdy, že se tu můžete přidat k velkým šampionkám, jakými byly Navrátilová, Kingová, Grafová, sestry Williamsovy?
Ne. Pořád jsem od titulu hodně daleko, takže si své jméno na seznamu vítězek nepředstavuju. Ale samozřejmě byly všechny jmenované úžasnými tenistkami a všechny respektuju.
Co povíte o příští soupeřce Aryně Sabalenkové?
Očekávám pořádnou bitvu. Dává ohromné rány ze servisu i při výměnách. Nebude čas na velké přemýšlení nad taktikou. Musím dělat rychlá rozhodnutí. A taky mám zbraně, které jí mohou škodit.
