Dominance UAE na Galibieru. Pogačar odpáral i Vingegaarda a jde do žluté

Pogačar si připsal už 78. vítězství v kariéře. Na Tour slavil podvanácté a vykročil za svým letošním velkým cílem – po triumfu na květnovém italském Giru získat i titul na francouzské Grand Tour.

Po čtvrté etapě má už náskok slušný. Na druhého muže celkové klasifikace – Remca Evenepoela z Quick-Stepu – má k dobru 45 sekund a na třetího Vingegaarda 50.

„Jsem superšťastný,“ radoval se. „Do této teto etapy jsme šli s jasným plánem a naprosto jsme ho splnili. Celý průběh dne byl jako sen, nemohli jsme si přát lepší.“

Jeho slova sedí. Pro tým UAE šlo skutečně o parádní den. Nejen Pogačar, ale celá sestava ukázala obrovskou sílu.

Pod Galibierem nejprve na rovině neúnavně táhl peloton Nils Politt, na úpatí slavného vrcholu pak jeho práci převzal Tim Wellens a o několik kilometrů později přišli na řadu vrchaři v čele s Adamem Yates, Juanem Ayusem či Joaem Almeidou.

Slovinec Tadej Pogačar obléká žlutý dres ve čtvrté etapě Tour de France

Hlavní balík se pod jejich náporem rozpadal. Na posledních třech kilometrech v něm už zůstávali kromě nich samotných jen Vingegaard, Remco Evenepol s Mikelem Landou, Primož Roglič a Carlos Rodríguez.

Pogačar tou dobou ještě vyčkával a číhal na ideální šanci k útoku.

Přišla 800 metrů pod vrcholem. Pětadvacetiletý šampion Tour z let 2020 a 2021 předvedl razantní nástup. Jen Vingegaard se ho chvíli držel. Po několika desítkách metrů ovšem i on poznal: Kdepak, Pogačar je dnes někde jinde.

„Kolegové jeli skvěle. Pak už to bylo na mě. Hodně mě motivovaly i bonusové sekundy na vrcholu kopce. Moc dobře to tu znám, trénoval jsem tu. Jel jsem pak i ve sjezdu, který mám také najetý. Jen mě tedy překvapila některá mokrá místa v zatáčkách,“ popisoval Slovinec.

Na vrchol Galibieru vystoupal se zhruba desetisekundovým náskokem na Dána a v osmnáctikilometrovém sjezdu do cíle ve Valloire přidával na svou stranu další.

Pásku nakonec proťal s 35sekundovým náskokem na trojici Evenepoel, Ayuso a Roglič. Vingegaard a Rodríguez finišovali ještě o dvě sekundy později.

Belgičan Remco Evenepoel přivádí do cíle skupinku pronásledovatelů Tadeje Pogačara ve čtvrté etapě Tour de France

Až jako dvaatřicátý finišoval Richard Carapaz z EF, jenž vezl žlutý dres. Ekvádorec vypadl ze skupiny favoritů při nájezdu do nejnáročnějších pasáží Galibieru a nabral více než pětiminutovou ztrátu.

Po nepovedeném začátku, kdy ho ještě před startem úvodní etapy srazil nepozorný divák a naštípl si tři zuby, se poprvé ukázal i jediný český cyklista na startu Hirt.

Na Galibieru pracoval pro lídra Quick-Stepu Evenepoela a spolu s Landou byli posledními týmovými parťáky, kteří u něj zůstali.

Třiatřicetiletý Čech nakonec do cíle dojel jako 29. s mankem 4:07 minuty. Celkově je 70. s odstupem 56:54 minuty.

Jak se vše odehrálo

Na Galibier. Po lehčím dni v podobě sprinterské etapy Tour opět přitvrdila. Čtvrtá etapa byla už ryzí vrchařskou zkouškou. Na necelých 140 kilometrech cyklisté museli nastoupat 3600 výškových metrů a zdolat trojici vrchařských prémií. Tou poslední byl ikonický Galibier se svými skoro 23 kilometry a 5,1procentním sklonem.

Profil 4. etapy Tour de France

Boj o únik. Mohla to být dobrá příležitost i pro zdárný únik. To si všichni uvědomovali a na začátku dne se rozhořel boj o to, kdo se vydá před peloton.

Zatím jen sprinteři. V prvních kilometrech byli nejúspěšnější sprinteři, kteří pomýšleli na sprinterskou prémii, jež se nacházela 18 kilometrů po startu. Jako první jí projel Pedersen z Treku.

Práce pro vrchaře. Poté si rychlíci vystoupili a do centra dění pustili vrchaře. V úniku se během prvního výšlapu dne nakonec usadila sedmnáctka jezdců. V ní figurovali například Gaudu z Groupamy, Barguil z DSM, Lucenko z Astany, Lazkano z Movistaru, Johannessen z Uno-X a objevil se v ní i van der Poel z Alpecinu.

Mathieu van der Poel z Alpecinu (uprostřed) během čtvrté etapy Tour de France

Klid. Peloton poté zvolnil a nechal uprchlíky jet. Že by jim ovšem dopřál mnohaminutový náskok? Kdepak. Nejvíce jim dovolil tři minuty k dobru, dlouho je ale držel jen na dvou minutách.

První útoky. Relativně v poklidu cyklisté zdolali první dvě vrchařské prémie do Sestriere a na Col de Mongenévre. Na Galibieru se ale vše změnilo. V pelotonu vystřídal v udávání tempa Politta týmový kolega z UAE Wellens a přiostřil tempo. Útočilo se mezi uprchlíky, dopředu se vydala čtveřice Gaudu, Johannessen, Lazkano a Juul-Jensen z Jayca. Van der Poel se naopak propadal.

Peloton se blíží. Osmadvacet kilometrů před cílem se ze čtveřice odpoutal Lazkano. Pronásledovatelé ale byli nedaleko, hlavní pole, v jehož popředí si míhaly i dresu Quick-Stepu i s Hirtem, mělo tou dobou už jen manko 30 sekund.

Pohromadě. Pětadvacet kilometrů před páskou skončily poslední naděje na vítězství jezdců z denního úniku. UAE jelo na čele pelotonu ostré tempo a pozadu se ocitali mnozí favorité. Ztráceli například Simon Yates z Jayca, Mas z Movistaru, Bardet z DSM, Pidcock z Ineosu, dokonce ani Carapaz z EF nestačil a přicházel o žlutý dres.

Nepovolují. A selekce pokračovala. Tým UAE jel neuvěřitelně, tři kilometry pod vrcholem Galibieru měl vepředu kromě Pogačara pořád Ayusa i Almeidu. S nimi se držela už jen pětice dalších – Vingegaard, Evenepoel, Landa, Roglič a Rodríguez.

Tým UAE na čele prořídlého pelotonu během čtvrté etapy Tour de France

Pogačar nastupuje. Osm set metrů pod vrcholem to přišlo. Pogačar se zvedl ze sedla a zaútočil. Vingegaard byl zprvu sice hned za ním, ovšem Slovinec nepolevoval. A po zhruba dvou stech metrech odpáral i jeho!

Triumfální sjezd. Pogačar nezvolnil ani v klesání a dál se soupeřům vzdaloval. Už dlouho před cílem bylo jasné, že zvítězí. Otázkou bylo: o kolik sekund? Nakonec jich na nejbližší pronásledovatele najel 35 a slavil i žlutý dres.