Velký den pro Eritreu, na Tour vítězí Girmay. Žlutý dres má nově Carapaz

„Musím poděkovat Bohu za to, že mi dal sílu…“ řekl za cílem Girmay a pak se na dlouho odmlčel. Schoval hlavu do dlaní a jen oddychoval.

Tohle znamená získat etapové vítězství na Tour de France. Loni tu byl jednou třetí a jednou šestý, už má triumf z Gira i jednorázovky Gent-Wevelgem. Zvednout ruce na žlutém závodě je ale o tolik jiné.

Zvlášť, když jím Girmay píše historii africké cyklistiky. Stále teprve čtyřiadvacetiletý jezdec se tak neradoval v pondělí odpoledne jen kvůli sobě, ale i kvůli své zemi, kontinentu a stáji, která se žene za vítězstvím na Tour od svého debutu před šesti lety.

„Co jsem s cyklistikou začal, jsem chtěl jet Tour, ale nikdy bych si nevysnil, že tu opravdu budu startovat, natož, že vyhraju etapu. Děkuju mé rodině, ženě, Eritreji a celé Africe. Můžeme být na sebe hrdí, patříme do světa velké cyklistiky a tohle vítězství je pro všechny Afričany,“ rozpovídal se po chvíli absolutního dojetí.

I když se s ním do prvního hromadného dojezdu Tour počítalo jako s adeptem na přední příčky, mezi favority rozhodně nepatřil. To spíš Jasper Philipsen, Mads Pedersen nebo Mark Cavendish patřili mezi nejčastěji skloňovaná jména.

Sprinteři se řítí do cíle třetí etapy v Turíně.

Jenže Philipsenovi se začal vítězný plán bortit už šest kilometrů před cílem, když z pelotonu kvůli defektu vypadl jeho dvorní rozjížděč a mistr světa Mathieu van der Poel.

Cavendish zase ztratil pozici kvůli hromadnému pádu dva kilometry před cílem.

A Pedersen v hektickém finále, kdy po pádu zbyla na čele jen hrstka závodníků, které ještě protřídily dvě pravoúhlé zatáčky v závěru, sice začal spurt z první pozice, ale na její udržení neměl dostatek sil.

Zmatek v závěru také změnil držitele žlutého trikotu.

Carapazovi se podařilo udržet sprinterů a dojel na 14. pozici. Naopak Pogačar zůstal ve skupině oddělené pádem, a dorazil tak až třicátý osmý. Protože Slovince s Ekvádorem nedělil před pondělím žádný časový odstup a Carapaz byl už v nedělní etapě o čtyři příčky lepší, připadlo první místo v celkové klasifikaci jemu.

ŽLUTÝ SEN. Richard Carapaz si užívá první chvíle ve žlutém dresu.

I Ekvádor tak může slavit historicky prvního jezdce ve žlutém dresu. Zástupce týmu EF navíc naposled vedl Tour de France v ročníku 2011, kdy se stáj ještě jmenovala Garmin-Cervélo.

Jan Hirt si po klidném dni uvnitř balíku před nájezdem do posledních kilometrů z pelotonu vystoupil a do cíle dorazil mezi posledními závodníky na 172. místě.

Jak se vše odehrálo

Nejdelší den. Po dvou náročných dnech v kopcích, kdy teplota neklesla pod třicítku, si konečně účastníci 111. ročníku užili několik hodin pohodového šlapání na kole. Třetí etapa byla se svými 230 kilometry tou nejdelší a peloton si ji zároveň sám prodloužil, když za první hodinu urazil pouhých 38 kilometrů.

Profil 3. etapy Tour de France

Dnes se nám nechce. Po výjezdu ze startovní Piacenzy se snažil do úniku dostat objev úvodního víkendu Jonas Abrahamsen, který díky své aktivitě v předchozích dnech vede vrchařskou i sprinterskou soutěž. Připojil se k němu pouze týmový kolega z Uno-X Johannes Kulset, ale po pár kilometrech oba Norové počkali na peloton. Žádný další pokus o únik nenásledoval, a tak se závod přibližoval k Turínu v kompaktním stavu.

Kulset s Abrahamsenem doslova čekali na peloton:

Cycling out of context @OutOfCycling

https://t.co/wtqWvuvJj8

1. července 2024 v 13:15, příspěvek archivován: 1. července 2024 v 17:48

oblíbit retweet odpovědět

Protočit nohy. Bod na první vrchařské prémii dne si podle očekávání pohlídal Abrahamsen. Následující sprinterská prémie v Alexandrii nabídla souboj rychlých mužů pelotonu, z nichž po více než dvou hodinách úplného klidu předvedl největší zrychlení Mads Pedersen. Na dalším kategorizovaném stoupání vyfoukl bod Abrahamsenovi Matteo Sobrero z Bory, kterého nejspíš jen omrzela unylost dne.

Grellier těší sponzory. Zatímco Sobrero se záhy po prémii stáhl zpět do pelotonu, Fabien Grelliert z TotalEnergies si užil mnohem více slávy. Při přejezdu k poslední vrchařské prémii dne se oddělil od pelotonu a v jednu chvíli měl téměř minutový náskok. Osamocený Francouz ale nebyl pro tempaře Alpecinu, Lidl-Treku a Jayca žádným soupeřem a když usoudili, že ho nechali na čele dost dlouho, v poklidu odvážlivce dojeli.

TAK UŽ MĚ DOJEĎTE. Fabien Grellier vyhlíží, kdy už jeho dobrodružství před pelotonem skončí.

Očekávaný chaos. Tour byla sice už ve třetím dnu, pro sprintery ale začala teprve nyní. A tak si to chtěli užít se vším všudy. Týmové vláčky zabraly silnici, boj o pozice natáhl peloton a kdo na chvíli přestal šlapat, rychle odpadl. Nejprve na nervozitu doplatil Casper Pedersen z Quick-Stepu, o něco později se k zemi poroučel Bruno Armirail z Decathlonu. Zásadní ale byl pád dva kilometry před cílem, ve kterém sice skončilo jen pár jezdců, rozdělil ale peloton a o vítězství nakonec bojovala jen malá skupina jezdců. A z nich měl nejvíc sil Biniam Girmay.