Pro pokračování Weidelové ve spolupředsednické funkci se vyslovilo bezmála 80 procent hlasujících, v případě Chrupally to bylo zhruba 83 procent.
Weidelová v zahajovacím projevu vyzvala vládu kancléře Olafa Scholze k odstoupení a zkritizovala zejména její přistěhovaleckou politiku a podporu Ruskem napadené Ukrajiny. „Milá vládo, konečně táhněte, uvolněte cestu k novým volbám!“ vzkázala kabinetu.
Více než 500 delegátů ji potleskem odměnilo za slova o tom, že je v zájmu Německa i Evropy, „aby Ukrajina nepatřila do Evropské unie a do Evropy“. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), do jehož hledáčku se AfD dostala kvůli podezření z krajně pravicových aktivit, pak pětačtyřicetiletá politička označila za „nepřítele ústavy“ a vyzvala k jeho zrušení v dosavadní podobě.
Devětačtyřicetiletý Chrupalla zase apeloval na spolustraníky, aby dávali větší pozor při výběru kandidátů do voleb. „Do budoucna se na naše kandidáty musíme lépe podívat,“ podotkl. Červnové volby do Evropského parlamentu z pohledu AfD poznamenalo to, že dvojice jejích čelných kandidátů čelila obviněním z korupce v souvislosti s činností proruského serveru Voice of Europe.
K volbě šli kvůli odpůrcům v ulicích přes zátarasy
Sobotní příjezd delegátů na sjezd AfD v Essenu narušili odpůrci tohoto uskupení. Některé delegáty tak do místa konání eskortovala policie, jiní museli překonat policejní bariéry. Úřady očekávají, že demonstrací a jiných akcí souvisejících se stranickým sjezdem se během víkendu zúčastní až 100 tisíc lidí z celého Německa i ze zahraničí. Už dopoledne jich v ulicích západoněmeckého města byly desetitisíce. Na místě je několik tisíc policistů.
Dva z nich podle tiskového prohlášení policie utrpěli vážná zranění, když je napadli neznámí útočníci. Policisté doprovázeli jednoho z politiků v bezprostřední blízkosti Grugahalle, kde se sjezd koná, když se stali terčem útoku. I když už byli na zemi, tak do nich útočníci kopali. Oba strážci zákona jsou nyní v nemocnici. Po útočnících policie pátrá. Lehká zranění při útoku utrpělo i dalších sedm policistů.
Ačkoliv AfD získala ve volbách do Evropského parlamentu 15,9 procenta hlasů, tedy více než před pěti lety, nenaplnila očekávání. Straně patrně vedle aféry kolem proruského serveru uškodily i zprávy o loňském setkání zástupců krajní pravice, včetně členů AfD, na němž se hovořilo o tom, že Německo by mělo vystěhovat velké počty lidí s přistěhovaleckými kořeny, a to včetně těch, kteří mají občanství. Straně také v Německu vyrostla nová konkurence v podobě nedávno založeného Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). AfD nicméně z nedávných eurovoleb vyšla jako druhá největší politická síla v zemi po opoziční konzervativní unii CDU/CSU.
Napětí v AfD kvůli Krahovi
Weidelová a Chrupalla neměli protikandidáty a strana si zvolila, že budou dál pokračovat ve svých funkcích. I když AfD o sjezdu předem hovořila jako o poklidném, ve straně je podle médií citelné napětí. AfD z nedávných voleb do Evropského parlamentu vzešla jako druhá největší politická síla v zemi po opoziční konzervativní unii CDU/CSU, problémem je ale nevydařená kampaň a přístup k lídrovi kandidátky Maximilianu Krahovi.
Kraha před eurovolbami provázelo podezření z přijímání úplatků za ruskou propagandu. Pochybnosti vyvolal i případ jeho asistenta, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu, či Krahův novinový rozhovor, ve kterém politik zlehčoval zločiny nacistických jednotek SS.
Kraha kvůli jeho skandálům vedení AfD přinutilo stáhnout se z předvolebních akcí. Po volbách se Krah nestal vedoucím delegace europoslanců strany v europarlamentu, což se nelíbí krajně pravicovému křídlu AfD.
Západoněmecké město několik měsíců hledalo způsoby, jak konání stranické konference AfD zabránit. Nakonec však u soudu neuspělo.
