Gershkovich byl souzen v procesu, který se celý odehrál za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti. Případu soud věnoval tři zasedání, a to 26. června, ve čtvrtek a v pátek. Na konci posledního jednání, po závěrečných vystoupeních obou stran, pak vynesl rozhodnutí. Podle médií může odsouzení otevřít cestu k případné výměně vězňů mezi Ruskem a Spojenými státy.
Zpravodaj amerického listu strávil už více než rok za mřížemi ruské vazební věznice. Média dříve uváděla, že mu hrozí až dvacet let vězení. Soud se konal v Jekatěrinburgu na Urale, kde pracovníci ruské tajné služby FSB novináře zadrželi loni koncem března při reportážní cestě.
Dvaatřicetiletý Gershkovich, jehož rodiče do USA emigrovali ze Sovětského svazu, je prvním západním žurnalistou uvězněným kvůli obvinění ze špionáže v postsovětském Rusku. Ruská generální prokuratura Gershkoviche obvinila, že na pokyn americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) „shromažďoval tajné informace“ o zbrojovce Uralvagonzavod, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky a další vojenskou techniku.
Žádné důkazy, kterými by obvinění podpořily, ruské úřady dosud veřejně nepředložily, poznamenala agentura AP.
Bílý dům označil proces s Gershkovichem za vykonstruovaný a jeho vazbu za neoprávněnou. Washington požaduje jeho propuštění na svobodu, osvobození svého zaměstnance žádá i WSJ. Moskva podle Bílého domu využívá Gershkoviche jako vyjednávací páku.
Proces začal 26. června. Soud tehdy krátce před prvním slyšením umožnil reportérům, aby Gershkoviche natočili a vyfotografovali. Byl vidět ve skleněném boxu s oholenou hlavou. Američan se v boxu pro obžalované slabě usmál a kývl na kolegy, které zná, popsala tehdy agentura Reuters.
O několik minut později soud přítomné novináře požádal, aby opustili soudní síň, aby mohlo začít řízení. Soudy za zavřenými dveřmi jsou v Rusku běžné v procesech týkajících se obvinění z vlastizrady nebo špionáže, kde se podle ruských úřadů probírají utajované materiály.
Podle některých diplomatů Rusové Gershkoviche pravděpodobně zadrželi ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě. Ruský prezident Vladimir Putin v minulosti například naznačoval zájem získat zpět Vadima Krasikova, který si v Německu odpykává doživotí za vraždu Čečence s gruzínským pasem, spáchanou v roce 2019 v centru Berlína.
Rusko nevyloučilo výměnu vězňů včetně nyní odsouzeného novináře, ale uvádělo, že to není možné před vynesením rozsudku. Ruské soudy shledávají vinnými více než 99 procent obžalovaných, napsala dříve AP.
