Soudkyně Ramona Manglonaová řekla, že trest, který Assange dostal, si již odpykal v Británii. Tam Australan strávil ve vězení více než pět let. Dvaapadesátiletý někdejší počítačový expert se během tříhodinového soudního jednání přiznal k jednomu bodu obžaloby, kterým je spiknutí s cílem získat a zveřejnit utajované informace o americké národní obraně. Prohlásil ale, že se domníval, že jeho aktivity chrání první dodatek americké ústavy, který garantuje svobodu slova.
Na základě dohody o vině a trestu uzavřené s americkými úřady dostal Assange zákaz přicestovat do Spojených států bez povolení, uvádí se v prohlášení amerického ministerstva spravedlnosti.
V Canbeře na Assange čekala jeho rodina, včetně manželky Stelly Assangeové a otce Johna Shiptona a také příznivci, kteří ho uvítali potleskem.
Australský premiér Anthony Albanese uvedl, že je s ukončením Assangeovy „ságy velmi spokojen“. „Jsem velmi potěšen, že jsme při této příležitosti dosáhli pozitivního výsledku, po kterém, myslím, volala naprostá většina Australanů,“ řekl dnes Albanese poslancům v Canbeře.
Dvaapadesátiletý někdejší počítačový expert se během tříhodinového soudního jednání přiznal k jednomu bodu obžaloby, kterým je spiknutí s cílem získat a zveřejnit utajované informace o americké národní obraně. Prohlásil ale přitom, že se domníval, že jeho aktivity chrání první dodatek americké ústavy, který garantuje svobodu slova.
Assangeova právnička Jennifer Robinsonová poděkovala australské vládě za několikaleté diplomatické úsilí s cílem zajistit propuštění jejího klienta. „Je to velká úleva pro jeho rodinu, přátele, stoupence a pro všechny lidi na celém světě, kteří věří ve svobodu slova, že se nyní může vrátit do Austrálie,“ řekla.
Assange po skončení soudu prošel zástupy televizních kameramanů a fotografů, na otázky ale neodpovídal. Soudní jednání se konalo na americkém souostroví Severní Mariany, protože Assange podle prokuratury odmítl dostavit se přímo do Spojených států, a také vzhledem k relativní blízkosti ostrovů k Austrálii. Po skončení soudu prošel zástupy kameramanů a fotografů, na otázky ale neodpovídal.
Assange stál v roce 2010 za dosud největším únikem utajovaných armádních dokumentů a zveřejněním nespočtu diplomatických depeší nebo videa z útoku v irácké metropoli Bagdádu, při němž Američané zabili několik lidí včetně dvou novinářů. Jeho právníci se léta snažili bránit vydání do USA s tvrzením, že mu tam hrozí celkový trest až 175 let, pokud bude odsouzen. Americké úřady odhadovaly, že by trest byl výrazně nižší.
Assange od dubna 2019 pobýval v londýnském vězení se zvýšenou ostrahou Belmarsh. Předtím strávil sedm let na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, které ho chtělo stíhat kvůli podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení předběžné vyšetřování Assange zastavila.
„Julian je volný!!!“ napsala na X jeho žena Stella Assangeová. „Naši nezměrnou vděčnost k tobě nelze vyjádřit slovy, ano k tobě, který jsi všechny po celá ta léta mobilizoval, aby se sen mohl stát skutečností,“ dodala.
Během zadržování se Assange pro mnohé stal symbolem boje za svobodu slova. Podle jeho blízkých se zároveň věznění negativně projevilo na jeho zdravotním stavu.
