„Nebudu komentovat soudní případ... záleží na soudu,“ odpověděl prezident, když na něj reportérka vykřikla dotaz při jeho návštěvě státu Wisconsin. Agentura AP poznamenala, že jakkoli Biden svého možného soupeře v nadcházejících volbách označuje za hrozbu pro americkou demokracii, k jeho soudním kauzám se vyjadřuje opatrně. Procesy kolem otázky, zda by měl být Trump na základě jisté pasáže ústavy diskvalifikován z veřejných funkcí, zřejmě nebudou výjimkou.
Na následný dotaz, zda je Trump „účastníkem povstání“, Biden uvedl, že je to „zcela zřejmé“. „Jestli se na to vztahuje 14. dodatek (ústavy), tohle rozhodnutí necháme na soudu. Ale rozhodně podporoval povstání. O tom není pochyb,“ řekl.
Podobná nařčení vůči bývalé hlavě státu plynou z jeho počínání po porážce ve volbách roku 2020, kdy Trump odmítl výsledek uznat a místo toho bez pádných důkazů prezentoval volby jako zmanipulované. Vše vyvrcholilo 6. ledna 2021, kdy dav jeho stoupenců vtrhl do sídla Kongresu, kde právě probíhalo ceremoniální potvrzování volebního výsledku. Trump předtím příznivce svolal do Washingtonu a mimo jiné jim vzkázal, že „to bude divoké“.
Aktivisté v řadě amerických států se později začali obracet na soudy se žádostmi, aby Trumpa vyloučily z nadcházejících prezidentských primárek Republikánské strany právě na základě 14. dodatku ústavy. Ten zakazuje zastávat jakoukoli „civilní či vojenskou“ funkci lidem, jež se zapojili do „povstání nebo vzpoury“.
V Michiganu či Minnesotě tyto žádosti neuspěly, nejvyšší soud Colorada však v úterý rozhodl, že Trumpovo počínání po posledních volbách lze označit za povstání a že daná ústavní klauzule se vztahuje i na prezidentskou funkci. Verdikt v amerických dějinách nemá obdoby, podle komentátorů se otázkou s největší pravděpodobností bude zabývat nejvyšší soud USA.
