„Tři velitelé našich ozbrojených sil přišli vyjádřit nespokojenost. Bude nová vláda a ministři, věci se jistě změní, ale naše země už takhle dále pokračovat nemůže,“ řekl novinářům krátce před vstupem do paláce Zuňiga. Prohlásil rovněž, že hodlá docílit propuštění vězňů, které označil za politické, mezi nimiž je i pravicová exprezidentka Jeanine Áňezová. Uvedl také, že zatím respektuje prezidenta jako velitele ozbrojených sil, ale že usiluje o obnovení demokracie.
Podle místních médií byl generál tento týden zbaven funkce poté, co vyjádřil nesouhlas s opětovnou kandidaturou dlouholetého prezidenta Eva Moralese v příštích volbách v roce 2025.
„Jsem váš velitel a nařizuji vám stáhnout vaše vojáky a nedovolím, abyste nerespektoval podřízenost,“ řekl Arce veliteli armády na záběrech přenášených bolivijskou televizí. Zároveň apeloval na obyvatele země, aby se postavili pokusu o puč.
Generál je zatčen, hrozí mu až 20 let vězení
Prezident zároveň jmenoval nové velitele armády, letectva i námořnictva. Nový šéf vojska José Wilson Sánchez podle agentury Reuters nařídil jednotkám, aby se z paláce stáhly. Vojáci podle médií skutečně začali prezidentské sídlo opouštět.
Zuňiga byl zatčen a donucen nastoupit do policejního vozidla ve chvíli, kdy před vojenskými kasárnami mluvil s novináři. Zatýkání byl osobně přítomen ministr vnitra Jhonny Aguilera. Podle agentur není jasné, kam byl generál odvezen.
Před svým zadržením Zuňiga podle agentury AP novinářům sdělil, že tažení na palác bylo politickým krokem a že ho o něj požádal sám prezident Luis Arce. Prezident podle generálova tvrzení řekl, že „je třeba připravit něco, co zvýší mou popularitu“. Schválil také variantu s použitím tanků, dodal Zuňiga. Arce se k obvinění nevyjádřil.
Za lživá tato tvrzení označil ministr spravedlnosti Iván Lima s tím, že se generál jen snaží ospravedlnit vlastní činy, za něž bude postaven před soud. Prokuratura bude pro Zuňigu podle ministra žádat maximální trest 15 až 20 let „za útok na demokracii a ústavu“.
Generál Zuňiga se otevřeně k vedení pokusu o převrat nepřihlásil.
Jedné z nejchudších latinskoamerických zemí vládne levicový prezident Arce z socialistické strany Eva Moralese. Morales v roce 2019 nuceně opustil zemi po masivních protestech spojených se spornými volbami, kdy se podle svých kritiků ucházel o další prezidentský mandát neoprávněně. K moci se dostala Áňězová a Morales tehdy hovořil o převratu. Po pádu nastolené pravicové vlády se ve volbách v roce 2020 chopila opět vlády levice a prezidentem se stal Arce. Áňezovou poslal soud na deset let do vězení a spolu s ní byli odsouzeni také bývalý vojenský velitel a policejní generál.
Podle médií v současnosti vládou zmítají politické spory, neboť někdejší spojenci Morales a Arce bojují o to, kdo se stane kandidátem Hnutí za socialismus (MAS) pro prezidentské volby v příštím roce. Vládě se i proto nedaří bojovat se zhoršující se ekonomickou situací země a v posledních měsících čelí rostoucím protestům obyvatel.
