Tři muži jsou po středečním pokusu o vojenský převrat v Bolívii podezřelí z pokusu o svržení prezidenta chudé jihoamerické země Luise Arceho.
Zuňiga, který stál údajně v čele pokusu o puč v bolivijské metropoli La Paz, byl obviněn z terorismu a účasti na ozbrojeném povstání proti státu, uvedl podle Reuters prokurátor.
Levicový prezident Arce Reuters v údajně jednom z prvních rozhovorů od pokusu o převrat řekl, že jeho vládu po středečních událostech posílila podpora ulice a že bude pracovat do svého posledního dne.
Vojenské jednotky ve středu obsadily centrální náměstí v La Pazu a vyrazily vrata prezidentského paláce s pomocí ozbrojeného vozidla.
Pokus o vniknutí do sídla prezidenta podle deníku The New York Times trval jen tři hodiny. Jednotky za pomoci obrněných vozů obsadily hlavní náměstí v metropoli La Paz a snažily se prorazit dveře paláce. Záhy se však stáhly a kontrolu nad náměstím u prezidentského sídla převzala policie podporující Arceho, shrnul události americký list.
Zuňiga byl podle dřívějších zpráv lokálních médií tento týden propuštěn z funkce. V noci na dnešek byl zatčen ve chvíli, kdy před vojenskými kasárnami mluvil s novináři. Zatýkání byl osobně přítomen ministr vnitra Jhonny Aguilera. Podle agentur není jasné, kam byl generál odvezen.
Prezident Arce události označil za pokus o převrat. Prostřednictvím sociální sítě X poděkoval lidem, kteří vyšli do ulic na podporu hlavy státu. „Demokracie vždy zvítězí!“ vyhlásil.
Zuňiga podle agentury AP před svým zadržením novinářům sdělil, že tažení na palác bylo politickým krokem a že ho o něj požádal sám Arce. Prezident podle generálova tvrzení řekl, že „je třeba připravit něco, co zvýší mou popularitu“. Schválil také variantu s použitím obrněných vozů, dodal Zuňiga.
Za lživá tato tvrzení označil ministr spravedlnosti Iván Lima s tím, že se generál jen snaží ospravedlnit vlastní činy, za něž bude postaven před soud. Prokuratura bude pro Zuňigu podle ministra žádat maximální trest 15 až 20 let „za útok na demokracii a ústavu“. Vláda s ním spojuje také velitele námořnictva Juana Arneze a uvádí, že při středečním chaosu utrpělo devět lidí zranění. opuštění vězňů, které označil za politické, mezi nimiž je i pravicová exprezidentka Jeanine Áňezová. Prohlásil také, že zatím respektuje prezidenta Luise Arceho jako velitele ozbrojených sil, ale že usiluje o obnovení demokracie.
Arce pochází ze socialistické strany Eva Moralese. Ten v roce 2019 nuceně opustil zemi po masivních protestech spojených se spornými volbami, kdy se podle svých kritiků ucházel o další prezidentský mandát neoprávněně. K moci se dostala Áňězová a Morales tehdy hovořil o převratu. Po pádu nastolené pravicové vlády se ve volbách v roce 2020 chopila opět vlády levice a prezidentem se stal Arce.
