"Chtěl bych zopakovat, že každý bosenský národ má právo na svobodné rozhodnutí o svém osudu. Evropa to sice v této chvíli nepovoluje, ale to neznamená, že to nepovolí ani v budoucnosti. Byl by to dobrý model i pro určení dalšího osudu Kosova," řekl bosenskosrbský premiér.
Vzorem pro Srby v Bosně je podle Dodika černohorské referendum. "Referendum bychom uspořádali na základě norem Evropské unie a v demokratických podmínkách. Umožnilo by to, aby lidé sami rozhodli, jakou Bosnu chtějí. Je to právo, s nímž disponuje každý národ v regionu, je zakotven v Chartě OSN a je starší, než zásada neporušitelnosti státních hranic," uvedl Dodik.
EU referendum nepodporuje
Sulejman Tihič, muslimský člen kolektivní hlavy bosenského státu, možnost odtržení Srbů vyloučil, protože "bosenská ústava nezná paragraf o právu na sebeurčení, a proto Srbové nemají žádnou možnost vystoupit ze státního svazku Bosny". Jako paralelu uvedl příklad vojvodinských Maďarů či Bosňáků v Sandžaku, kteří nemají žádnou možnost jak vystoupit ze Srbska.
"Evropská unie územní integritu Bosny nezpochybňuje, a proto neexistuje žádná možnost k uspořádání referenda o oddělení," řekla sarajevskému listu Dnevni Avaz mluvčí komisaře Evropské Unie Christina Gallachová.
Republika Bosna a Hercegovina vznikla v roce 1992 po rozpadu bývalé Jugoslávie. Po dohodách z Daytonu z roku 1995 má složitou politickou strukturu. Tvoří jí muslimsko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny a Republika Srbská.
