Nová právní úprava by měla poskytnout větší pravomoci slabé ústřední vládě, aby měla dostatečný mandát pro jednání s Evropskou unií o členství Bosny. Strany se však nedohodly na některých klíčových otázkách, jako je struktura předsednictva nebo účast na jednáních v Bruselu.
Evropská unie, která minulý měsíc souhlasila se zahájením přípravných jednání se Sarajevem o členství, Bosnu upozornila, že do začátku rozhovorů musí přepracovat složitý a těžkopádný
ústavní rámec.
Podle mezinárodních pozorovatelů bylo na třídenních jednáních v Bruselu dosaženo výrazného pokroku ohledně reformy ústavy, ale hodně problémů zůstalo ještě otevřeno.
"Bylo to teprve první kolo. Je logické, že jsou tady rozpory," řekl bosenský ministr zahraničí Mladen Ivanić, který vedl na bruselských jednáních srbskou delegaci. "Dosáhli jsme dohod, které povedou k zefektivnění státu tak, aby měl více odpovědnosti a byl schopen jednat s EU.
"Je to dobrý výsledek," řekl. Delegáti dvou dalších stran, tedy Muslimů a Chorvatů, poukazují na to, že přetrvávají hluboké rozpory, které se budou řešit příští týden ve Washingtonu. Ty se týkají mimo jiné toho, jak nahradit nynější tříčlenné předsednictvo a jaké pravomoci by měla mít nová hlava státu.
Bosenští Srbové chtějí zachovat více etnických struktur, zatímco Chorvati a Muslimové chtějí
radikálnější změny. Podle Donalda Hayse, který vedl na jednání tým mezinárodních poradců, bylo dosaženo obecné dohody, že zemi by měla v zahraničí reprezentovat jedna osoba, a nikoli tři jako doposud.
Washingtonská jednání se budou konat 19.-20.listopadu, tedy těsně před 10. výročím daytonské mírové dohody, která ukončila v roce 1995 bosenskou válku. Institucionální reformy musí schválit parlament do dubna, aby se mohly uplatnit ve volbách příští rok v
říjnu.
Hays varoval, že neúspěch v této oblasti by mohl znamenat odložení vstupního procesu nejméně o dva roky. Daytonská mírová dohoda rozdělila Bosnu na dvě entity: srbskou a muslimsko-chorvatskou. Každá z nich má svoji vládu, prezidenta i parlament, společné mají slabé ústřední instituce.
Místní vlády a další administrativa odčerpává ze státního rozpočtu 60 procent, zatímco většinu pravomocí v zemi má v rukou mezinárodní správce. Bosna by se mohla stát členem EU nejdříve v roce 2015. Jednání o stabilizační a asociační dohodě, což je první krok na
cestě k členství v EU, jsou plánována na konec roku.
Evropská unie, která minulý měsíc souhlasila se zahájením přípravných jednání se Sarajevem o členství, Bosnu upozornila, že do začátku rozhovorů musí přepracovat složitý a těžkopádný
ústavní rámec.
Podle mezinárodních pozorovatelů bylo na třídenních jednáních v Bruselu dosaženo výrazného pokroku ohledně reformy ústavy, ale hodně problémů zůstalo ještě otevřeno.
"Bylo to teprve první kolo. Je logické, že jsou tady rozpory," řekl bosenský ministr zahraničí Mladen Ivanić, který vedl na bruselských jednáních srbskou delegaci. "Dosáhli jsme dohod, které povedou k zefektivnění státu tak, aby měl více odpovědnosti a byl schopen jednat s EU.
"Je to dobrý výsledek," řekl. Delegáti dvou dalších stran, tedy Muslimů a Chorvatů, poukazují na to, že přetrvávají hluboké rozpory, které se budou řešit příští týden ve Washingtonu. Ty se týkají mimo jiné toho, jak nahradit nynější tříčlenné předsednictvo a jaké pravomoci by měla mít nová hlava státu.
Bosenští Srbové chtějí zachovat více etnických struktur, zatímco Chorvati a Muslimové chtějí
radikálnější změny. Podle Donalda Hayse, který vedl na jednání tým mezinárodních poradců, bylo dosaženo obecné dohody, že zemi by měla v zahraničí reprezentovat jedna osoba, a nikoli tři jako doposud.
Washingtonská jednání se budou konat 19.-20.listopadu, tedy těsně před 10. výročím daytonské mírové dohody, která ukončila v roce 1995 bosenskou válku. Institucionální reformy musí schválit parlament do dubna, aby se mohly uplatnit ve volbách příští rok v
říjnu.
Hays varoval, že neúspěch v této oblasti by mohl znamenat odložení vstupního procesu nejméně o dva roky. Daytonská mírová dohoda rozdělila Bosnu na dvě entity: srbskou a muslimsko-chorvatskou. Každá z nich má svoji vládu, prezidenta i parlament, společné mají slabé ústřední instituce.
Místní vlády a další administrativa odčerpává ze státního rozpočtu 60 procent, zatímco většinu pravomocí v zemi má v rukou mezinárodní správce. Bosna by se mohla stát členem EU nejdříve v roce 2015. Jednání o stabilizační a asociační dohodě, což je první krok na
cestě k členství v EU, jsou plánována na konec roku.
