V letech Miloševičova režimu působil v opozici, po jeho pádu se stal ve vládě Zorana Djindjiče ministrem telekomunikací a poté obrany. Jeho vítězství v prezidentských volbách v roce 2004 dalo podle komentátorů Srbsku naději, že bude mít ve svém čele muže, který je posune blíže do Evropy. A to se celkem daří. Tadičovi se dostává od Západu stále většího uznání.
LN Srbsko má novou demokratickou vládu, nedávno proběhl proces s vrahy premiéra Zorana Djindjiče, myslíte si, že je vaše země na dobré cestě do Evropské unie?
Domnívám se, že právě tento okamžik, kdy byla vytvořena nová demokratická a proevropská vláda a kdy byli zároveň odsouzeni vrahové prvního srbského demokratického premiéra Djindjiče, je potvrzením té správné cesty Srbska k demokratické společnosti i k budoucí evropské integraci.
LN Myslíte si, že by tedy mohly být brzy znovu zahájeny rozhovory o přidružení a stabilizaci, které jsou prvním krokem na cestě ke členství v Evropské unii?
Očekávám, že by tyto rozhovory mohly být zahájeny již za několik dní.
LN Je to těžké předvídat, ale máte nějakou představu, kdy by Srbsko mohlo vstoupit do NATO a EU?
Myslím, že reálná lhůta pro vstup Srbska do Evropské unie je po roce 2012. Částečně to závisí na Srbsku, které musí určitě pokračovat v zásadních reformách a hlavně splnit své povinnosti vůči tribunálu v Haagu, pro což už nyní existuje nejvyšší možná politická vůle a odhodlanost ze strany srbských struktur. Závisí to však i na politických procesech v EU a především na schválení ústavy Evropské unie. My každopádně očekáváme silnou podporu České republiky v integraci naší země do unie. Tak jako Srbsko vždy podporovalo Česko během své dlouhé historie.
LN Mluvil jste o spolupráci s haagským tribunálem, Carla del Ponte často říká, že se Srbsko málo snaží, aby válečné zločince Mladiče s Karadžičem našlo a vydalo do Haagu. Jsou ještě oba muži vůbec v Srbsku?
Tuto otázku bych rozdělil. Zaprvé chci za několik dní přesvědčit Carlu del Ponte, kterou jsem pozval do Srbska, že její stanoviska z minulosti již dnes neplatí. Za druhé, Srbsko i prakticky dokáže svou spolupráci s haagským tribunálem. Nejen přístupem k dokumentaci, archivům, ale i neustálými aktivitami, jejichž cílem bude dopadení těch obviněných, jejich zadržení, a poté vydání do Haagu. Za tímto účelem již vytváříme novou instituci, která se jmenuje Svaz pro národní bezpečnost, které budu předsedat. Já však ani dnes nedokážu říct, zda jsou Mladić či Karadžić v Srbsku, nebo ne, to musí ukázat až vyšetřování. Každopádně my jsme odhodláni dokončit tento proces jakýmkoli způsobem. Víme, že bez vyřešení naší spolupráce s haagským tribunálem nemůžeme pokračovat v cestě k Evropské unii, což je náš hlavní strategický cíl.
LN Nejcitlivějším tématem posledních dní je otázka Kosova. Jaký je nyní srbský postoj k budoucímu statusu provincie?
Zaslali jsme žádost o pokračování jednání generálnímu tajemníkovi OSN. Srbsko nezávislost Kosova odmítá. My si upřímně přejeme nějaké kompromisní řešení. Srbsko odmítá ohrožení vlastní integrity. Avšak chceme řešení dosáhnout jednáním, nikoli válkou a násilím. Takové je stanovisko Srbska.
LN Mohl byste toto kompromisní řešení nastínit?
Navrhli jsme dozorovanou autonomii pro Kosovo a tato autonomie v našem návrhu předpokládá, že Albánci budou prakticky nezávislí na Bělehradu. S tím, že zároveň bude zachována podmínka integrity a suverenity Srbska. A budou nadále udržovány silné ekonomické a jiné vazby mezi Bělehradem a Srby v Kosovu.
LN Srbsko má novou demokratickou vládu, nedávno proběhl proces s vrahy premiéra Zorana Djindjiče, myslíte si, že je vaše země na dobré cestě do Evropské unie?
Domnívám se, že právě tento okamžik, kdy byla vytvořena nová demokratická a proevropská vláda a kdy byli zároveň odsouzeni vrahové prvního srbského demokratického premiéra Djindjiče, je potvrzením té správné cesty Srbska k demokratické společnosti i k budoucí evropské integraci.
LN Myslíte si, že by tedy mohly být brzy znovu zahájeny rozhovory o přidružení a stabilizaci, které jsou prvním krokem na cestě ke členství v Evropské unii?
Očekávám, že by tyto rozhovory mohly být zahájeny již za několik dní.
LN Je to těžké předvídat, ale máte nějakou představu, kdy by Srbsko mohlo vstoupit do NATO a EU?
Myslím, že reálná lhůta pro vstup Srbska do Evropské unie je po roce 2012. Částečně to závisí na Srbsku, které musí určitě pokračovat v zásadních reformách a hlavně splnit své povinnosti vůči tribunálu v Haagu, pro což už nyní existuje nejvyšší možná politická vůle a odhodlanost ze strany srbských struktur. Závisí to však i na politických procesech v EU a především na schválení ústavy Evropské unie. My každopádně očekáváme silnou podporu České republiky v integraci naší země do unie. Tak jako Srbsko vždy podporovalo Česko během své dlouhé historie.
LN Mluvil jste o spolupráci s haagským tribunálem, Carla del Ponte často říká, že se Srbsko málo snaží, aby válečné zločince Mladiče s Karadžičem našlo a vydalo do Haagu. Jsou ještě oba muži vůbec v Srbsku?
Tuto otázku bych rozdělil. Zaprvé chci za několik dní přesvědčit Carlu del Ponte, kterou jsem pozval do Srbska, že její stanoviska z minulosti již dnes neplatí. Za druhé, Srbsko i prakticky dokáže svou spolupráci s haagským tribunálem. Nejen přístupem k dokumentaci, archivům, ale i neustálými aktivitami, jejichž cílem bude dopadení těch obviněných, jejich zadržení, a poté vydání do Haagu. Za tímto účelem již vytváříme novou instituci, která se jmenuje Svaz pro národní bezpečnost, které budu předsedat. Já však ani dnes nedokážu říct, zda jsou Mladić či Karadžić v Srbsku, nebo ne, to musí ukázat až vyšetřování. Každopádně my jsme odhodláni dokončit tento proces jakýmkoli způsobem. Víme, že bez vyřešení naší spolupráce s haagským tribunálem nemůžeme pokračovat v cestě k Evropské unii, což je náš hlavní strategický cíl.
LN Nejcitlivějším tématem posledních dní je otázka Kosova. Jaký je nyní srbský postoj k budoucímu statusu provincie?
Zaslali jsme žádost o pokračování jednání generálnímu tajemníkovi OSN. Srbsko nezávislost Kosova odmítá. My si upřímně přejeme nějaké kompromisní řešení. Srbsko odmítá ohrožení vlastní integrity. Avšak chceme řešení dosáhnout jednáním, nikoli válkou a násilím. Takové je stanovisko Srbska.
LN Mohl byste toto kompromisní řešení nastínit?
Navrhli jsme dozorovanou autonomii pro Kosovo a tato autonomie v našem návrhu předpokládá, že Albánci budou prakticky nezávislí na Bělehradu. S tím, že zároveň bude zachována podmínka integrity a suverenity Srbska. A budou nadále udržovány silné ekonomické a jiné vazby mezi Bělehradem a Srby v Kosovu.
