| Co Chu Ťin-tchao během své cesty slíbil |
|
Kamerun (zásoby ropy, bauxitu a železa) 100 milionů v grantech a preferenčních půjčkách; postaví dvě školy a nemocnici v komerční metropoli Douala. Libérie (bohatá na nerosty, hlavně železná ruda) Projekty v hodnotě 25 milionů dolarů, zaměřené na rekonstrukci země po občanské válce 1998-2003; investice půjdou mimo jiné do zdravotnictví, školství a zemědělství, čínští investoři zřídí výrobní zónu u jižního přístavu Buchanan, která by měla vytvořit 50 000 pracovních míst Odpuštění desetimilionového dluhu Antimalarika a nová klinika pro pacienty trpící malárií. Súdán (ropná velmoc) Preferenční půjčka 13 milionů dolarů na výstavbu prezidentského paláce Dvě nové školy Odpuštění části dluhu ve výši kolem 70 milionů dolarů. Zambie (významný vývozce mědi) Investice za 800 milionů dolarů, a to především v těžařském průmyslu; většina investic bude proudit do zvláštní ekonomické zóny u městečka Chambishi, zóna bude první z pěti plánovaných v Africe a vytvoří 60 000 pracovních míst. Odpuštění části dluhu ve výši 60 milionů dolarů Obyvatelé Zambie budou mít možnost půjčovat si investiční kapitál od Bank of China. Namibie (bohatá na diamanty, uran, zinek a kobalt) Bezúročné půjčky a granty na stavbu venkovských škol a na podporu turistiky. Jihoafrická republika (významný producent zlata) Nové dohody o hospodářské a technické spolupráci. Grant ve výši 2,6 milionu dolarů na podporu vzdělávání a zemědělství. Mosambik (vyváží hlavně citrusy, ryby, bavlnu a čaj) Bezúročné půjčky ve výši 155 milionů dolarů pro zemědělství, zdravotnictví a vzdělání Odpuštění části dluhu ve výši 20 milionů dolarů. Seychely (oblíbená turistická destinace) Ostrovy patří ke stále populárnější prázdninové destinaci čínských turistů Grant v hodnotě 16 milionů dolarů. |
Podobně spokojený byl i súdánský autokrat Umar Bašír, jemuž zase Číňané budou stavět nový prezidentský palác. Súdán jako ropná velmoc je pro Čínu jednou z nejdůležitějších zemí. Právě suroviny a nerostné zdroje jsou pro ekonomicky se rozvíjející Čínu hlavním lákadlem v Africe nebo třeba i v Latinské Americe. Zde mají Číňané eminentní zájem například o chilské cínové doly, venezuelskou ropu, bolivijský zemní plyn či kubánské niklové doly.
Peking se přitom snaží vytvářet dojem, že jeho hlavním motivem je oba chudé kontinenty pozvednout. Čínská delegace to v Africe demonstrovala na projektu nové kliniky pro lidí trpící malárií, která by měla stát v Libérii (tato země je mimochodem bohatá na železnou rudu). V balíku nových grantů pro jednotlivé africké země jsou ale zahrnuty i nové školy, zemědělské objekty nebo továrny. Přesto kritici čínské obchodní strategie varují před nebezpečím čínské kolonizace a dalšího chudnutí Afriky.
Podle tohoto názorového tábora Čína svými aktivitami nijak nerozvíjí tamní průmyslovou výrobu, nebo ji dokonce záměrně „dusí“. Do jednotlivých států pak může přivážet své levné zboží, kterému místní obchodníci nemohou konkurovat. Do oblasti navíc putují i masy čínských dělníků, horníků, obchodníků či zemědělců, kteří domorodcům berou práci. Při pohledu na vzájemnou obchodní bilanci, kterou Čína s africkými státy, jež nyní navštívil prezident Chu, vykazuje, je zjevná propastná nerovnováha v kolonce vývozů a dovozů v neprospěch právě afrických zemí. Přesto Afrika s Čínou rok od roku obchoduje více.
Nárůst vzájemného obchodu říše středu zaznamenává i se státy Střední Asie, která je rovněž bohatá na suroviny. Podle časopisu The Economist zde obchodní bilance států jako Kazachstán, Ázerbájdžán, Tádžikistán či Uzbekistán činila v roce 1997 jen miliardu dolarů, loni již 9,8 miliardy. Číně přitom stejně jako v případě Súdánu, jehož vláda je zodpovědná za genocidu v Dárfúru, nevadí, že například v Uzbekistánu obchoduje s diktátorem.
