Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvBezpečnostní dohoda mezi EU a Ukrajinou podle diplomatů shrnuje dosavadní rozsah závazků Evropské unie směrem k podpoře Kyjeva. Dokument neuvádí finanční hodnotu ani množství budoucí vojenské pomoci EU, odkazuje ale například na nedávné rozhodnutí EU vložit letos pět miliard eur (124,5 miliardy Kč) do speciálního fondu na vojenskou pomoc Ukrajině. „Další srovnatelné roční zvýšení lze očekávat do roku 2027,“ uvádí podle serveru Euractiv dokument.
Nedávná ruská ofenziva v oblasti Charkova podle ukrajinského prezidenta ukázala, že dosavadní mezinárodní tlak na Moskvu není dostatečný. „V květnu se Putin pokusil rozšířit válku zahájením ofenzivy na východě naší země, ale díky statečnosti našich lidí a rozhodnutím vás, našich partnerů, jsme tuto ruskou ofenzivu zastavili,“ uvedl Zelenskyj. „Tato nová ruská ofenziva ukázala, že existující tlak na Rusko kvůli válce není dostatečný,“ dodal ukrajinský prezident a požádal zejména o to, aby veškerá slíbená podpora byla na Ukrajinu doručena co nejdříve.
„Plnění všech závazků je důležité nejen kvůli ochraně životů, ale i kvůli tomu, abychom zničili ruskou představu o tom, že mohou něčeho dosáhnout prostřednictvím války,“ doplnil.
Klíčový okamžik pro Ukrajinu
Podpis dohody přichází v klíčový okamžik po volbách do Evropského parlamentu a před začátkem nového funkčního období EK. Jde o příležitost Ukrajincům vzkázat, že se unijní politika nezmění, aby neměli strach, že je Unie nebude dál podporovat.
Bezpečnostní záruky se mají týkat několika oblastí včetně poskytování další vojenské pomoci, zejména munice a protivzdušné obrany. Dohoda ale řeší například i výcvik ukrajinských vojáků či spolupráci v obranném průmyslu.
Třetí rok války na Ukrajině |
Kyjev podle ukrajinské prezidentské kanceláře zatím uzavřel sedmnáct takových dohod, několik dalších plánuje podepsat v následujících měsících. Naposledy to byly dohody se Spojenými státy, Japonskem, ale také s Británií, Německem, Francií, Dánskem, Kanadou, Itálií, Nizozemskem, Finskem, Lotyšskem, Španělskem, Belgií, Portugalskem, Švédskem, Islandem a Norskem.
Dohodu s USA podepsal Zelenskyj 13. června s americkým prezidentem Joem Bidenem. Objevily se však spekulace, že by tato dohoda mohla být zrušena, pokud by v Bílém domě Bidena po letošních volbách vystřídal Donald Trump.
Zelenskyj se setkal s Fialou, poděkoval za munici
Český premiér Petr Fiala se v Bruselu na okraj summitu EU setkal s ukrajinským prezidentem. „Zhodnotili jsme oboustranné vztahy, ale i bezpečnostní a ekonomickou spolupráci. Ukrajinský prezident mě informoval o aktuální situaci na frontě a stavu ukrajinské armády,“ napsal Fiala. „Bavili jsme se o švýcarské mírové konferenci i nadcházejícím summitu NATO, stejně tak o vztazích Evropské unie a Ukrajiny,“ dodal český premiér.
Mírového summitu ve Švýcarsku se v polovině června zúčastnilo více než 90 zemí, ovšem nikoli Rusko, které na Ukrajinu již více než dva roky útočí a které ani nebylo pozváno. Účast odmítly Brazílie, Čína, Indie či Saúdská Arábie. Ukrajina by chtěla, aby se další konference o míru uskutečnila ještě letos.
„Mezi klíčová témata našeho setkání s českým premiérem Petrem Fialou patřily dělostřelecká munice a cesta Ukrajiny do Evropské unie a do NATO. Zdůraznil jsem důležitost české iniciativy, jejíž cílem je obstarat potřebnou dělostřeleckou munici pro Ukrajinu. Munice už pomáhá našim bojovníkům na bojišti,“ komentoval schůzku Zelenskyj. Uvedl, že s předsedou české vlády hovořil rovněž o přípravě bilaterální bezpečnostní dohody. „Jsem Česku vděčný za to, jak významně Ukrajinu podporuje,“ dodal Zelenskyj.
